Menu
e-shop
Výnosy medu se podle předběžných odhadů Českého svazu včelařů budou výrazně lišit lokálně. Přestože statistiky svazu budou kompletní až v říjnu, dobrou úrodu by měly mít na jižní Moravě a ve středních Čechách. Na jihu Čech bude spíše průměrná, řekl na agrosalonu Země živitelka předseda krajského koordinačního výboru svazu Martin Paleček, který je také jednatelem okresní organizace Jindřichův Hradec. Včelaře nejvíce trápí z nemocí varroáza, mor včelího plodu a obávají se asijské sršně.
"Konkrétně na Jindřichohradecku se pohybujeme okolo 25 kilogramů na včelstvo, což je takový průměr. U nás hodně rozhodovalo to, že nebyl květový med, tedy jarní, protože bylo docela chladno. Vytáčely se spíš druhé medy, lesní, medovicový med, který nás jakoby víceméně zachránil," řekl Paleček.
Nejvážnějším problémem je nadále varroáza, parazitární onemocnění způsobené roztočem, které oslabuje celé včelstvo a včely se dožívají kratšího věku. "Dříve včelstva přežila s varroázou, ale v posledních letech zimy nepřežívají, protože s roztoči přichází viry a je tam jakoby velká infekční zátěž," řekl Paleček. U bakteriálního onemocnění moru včelího plodu se musí likvidovat celé včelstvo. Nejvíce se objevuje v Moravskoslezském kraji. Letos je podezření na Strakonicku, řekl Paleček.
Z moderních technologií někteří včelaři používají termosolární úly jako prevenci proti varroáze, kdy se v úlu zvyšuje teplota, kterou roztoč nevydrží. Mnoho včelařů to vyzkoušelo, ale nepokračují s tím, řekl Paleček. "Co se týče dalších trendů, tak prakticky moc toho není, samozřejmě se vyvíjí třeba další léčiva nebo další způsoby aplikace léčiv," dodal. Jedním z okrajových trendů je konzumace včelích larev, které jsou zdrojem bílkovin.
Včelaři se také obávají asijské sršně, která loví včely. V Česku se objevila před dvěma lety, od té doby na čtyřech místech. Asijské sršně z jednoho hnízda dokážou za sezonu sníst 12 až 15 kilogramů hmyzu, z toho 70 procent potravy tvoří včela medonosná a dokážou tak zdecimovat tři včelstva.*
