Revoluce v evropském zemědělství

Evropské zemědělství a šlechtitelství se nacházejí v kritickém bodě. Zatímco zbytek světa již aktivně využívá výhod nových genomických technik (NGT), Evropská unie se po letech legislativního váhání blíží k finálnímu schválení pravidel, která by mohla tyto technologie zpřístupnit i českým zemědělcům. Uvedli to řečníci na semináři Současný stav ve využívání geneticky modifikovaných organismů v ČR a potenciál využití NGT, který pořádala Česká akademie zemědělských věd (ČAZV) ve spolupráci s Platformou pro bioekonomiku ČR.

Nezbytná odpověď na klimatickou změnu

Vedoucí oddělení bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství Petr Beneš zdůraznil, že NGT jsou nezbytnou odpovědí na klimatickou změnu a dramatický úbytek účinných látek na ochranu rostlin v EU. „NGT přinášejí přesnost, rychlost a prostor pro inovace. Vývoj odrůd se díky nim může zkrátit z původních zhruba třiceti let na jednotky let, což je v boji s klimatickou změnou klíčové,“ zdůraznil s tím, že výzkum se zaměřuje na vývoj odrůd s novými žádoucími vlastnostmi, jako je tolerance k suchu a extrémním teplotám, odolnost vůči chorobám a škůdcům, efektivnější využíváním živin, nebo vyšší obsah prospěšných látek. „Zavedení NGT v Evropě není jen otázkou vědy, ale i politického kompromisu a komunikace s veřejností,“ míní. Podle něj Česká republika je připravena tento pokrok podpořit i skrze nově ustavenou Mezirezortní radu pro genetiku a genomiku. Podle Ivo Fréborta z Evropské biotechnologické federace (EFB) proces ustavení pravidel pro NGT se podobá dlouhému seriálu. Frébort informoval, že vše začalo v roce 2018 rozhodnutím Evropského soudního dvora. Na jeho základě NGT měly spadat pod legislativu pro geneticky modifikované organismy (GMO) z roku 2001. To prakticky zablokovalo pěstování NGT plodin v EU, která paradoxně dováží obrovské množství GMO krmiv, zejména sóji a kukuřice, aby zabezpečila živočišnou výrobu,“ sdělil. EU dováží ročně 35 milionů tun, zejména na krmiva. Jde o sóju, kukuřici, řepku, převážně z Jižní a Severní Ameriky. EU produkuje totiž méně než tři procenta vlastní potřeby sóji; podotkl. Také více než 25 procent kukuřice používané v EU jsou dovážené GM odrůdy, upřesnil. Zlom podle Fréborta nastal v roce 2021, kdy studie Evropské komise potvrdila, že stávající pravidla jsou zastaralá a NGT jsou bezpečné. „Aktuálně se blížíme k finále. Předpokládáme, že proces, který začal v roce 2018, skončí v roce 2028 reálnou změnou legislativy a implementací pravidel v členských státech,“ konstatoval Frébort s tím, že po tzv. trialozích se očekává, že zmíněná legislativa bude schválena letos v březnu. Základem nového návrhu je rozdělení rostlin do dvou kategorií. Kategorie NGT1 zahrnuje rostliny s menšími úpravami (do 20 nukleotidů), které budou považovány za rovnocenné konvenčním odrůdám a nebudou podléhat tak přísné regulaci jako klasické GMO. Kategorie NGT2 pak zahrnuje rostliny s komplexnějšími zásahy, které zůstanou v přísnějším režimu. Beneš připomněl, že důležitým bodem vyjednávání v Radě EU a Parlamentu byl tzv. „negativní seznam“. Do kategorie NGT1 totiž nebudou moci patřit rostliny tolerantní vůči herbicidům nebo ty, které produkují vlastní toxiny proti škůdcům. Frébort doplnil, že v současnosti se geneticky modifikované plodiny pěstují v EU minimálně. Jde o kukuřice MON810 se pěstuje výhradně pro krmivo ve Španělsku a Portugalsku, a to na 130 000 hektarech, což představuje 0,2 procenta plochy kukuřice v EU. Odhadovaný výnos je 1,3 milionu tun. Frébort poukázal rovněž na to, že podle výzkumů česká veřejnost projevuje rostoucí otevřenost vůči NGT a GMO.

Princip předběžné opatrnosti

Hana Jiráková z oddělení geneticky modifikovaných organismů Ministerstva životního prostředí (MŽP) poznamenala, že v oblasti GMO jsou rozdělené kompetence mezi tři resorty. Pod Ministerstvo zemědělství spadá problematika GM potravin a krmiv, pod Ministerstvo zdravotnictví otázka zdravotních rizik spojených s nakládáním s GMO a pod Ministerstvo životního prostředí vliv GMO na složky životního prostředí a biologickou rozmanitost. Jiráková zdůraznila, že ČR uplatňuje transparentní proces založený na vědeckých důkazech a principu předběžné opatrnosti.