Podle NKÚ přínosy dotací na lepší hospodaření se srážkovou vodou nelze posoudit

Kvůli nejednotnému systému měření dopadů nelze spolehlivě posoudit přínos dotací Ministerstva životního prostředí na lepší hospodaření se srážkovou vodou. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Kontroloval peníze na opatření, jež mají pomoci přizpůsobit se změně klimatu při hospodaření se srážkovými vodami. Kontrola se týkala let 2022 až 2024, tedy období bývalé vlády Petra Fialy. Kontroloři zamířili na Ministerstvo životního prostředí, do Státního fondu životního prostředí a k sedmi vybraným příjemcům dotací. Ministerstvo se závěry nesouhlasí. Argumentuje mimo jiné nutností řídit se pravidly EU.

Dotace reagovaly na víceleté sucho

Dotace měly v reakci na víceleté sucho z let 2015 až 2018 zlepšit hospodaření se srážkovými vodami v zastavěných územích. Ministerstvo rozdělilo 1,6 miliardy korun mezi 182 obcí - tři procenta z počtu obcí v tuzemsku, píše ve zprávě úřad. "NKÚ prověřil, do jaké míry přispěly dotace k lepšímu hospodaření se srážkovými vodami, a konstatuje, že kvůli nejednotnému systému měření dopadů a efektů jsou výsledky podpory z dotačních programů nesrovnatelné. V důsledku toho nelze spolehlivě posoudit přínosy poskytnuté podpory," uvedl NKÚ.

Ministerstvo uvedlo, že v různých dotačních titulech se používají různé evropské nebo národní zdroje peněz. S nimi se mohou pojit odlišné požadavky na sledování ukazatelů. "Použité indikátory jsou ale plně v souladu s pravidly Evropské komise i dalšími regulatorními předpisy," uvedlo MŽP. Výpočet ukazatelů je podle ministerstva jednotný a průhledný a umožňuje posoudit efektivitu dotací. Podle zjištění NKÚ měly domácnosti jen malý zájem o dotace na zadržování dešťové vody a výstavbu zelených střech. V ní podle NKÚ Česko zaostává za Rakouskem a Německem.

Zatímco celková podpora programu Nová zelená úsporám představovala 15,7 miliardy korun, šlo na akumulační nádrže nebo zelené střechy rodinných a bytových domů asi 168 milionů korun. To je asi procento z celkové dotace, uvedl NKÚ. Dodal, že v letech 2021 až 2024 vzniklo v tuzemsku 1,6 milionu metrů čtverečních zelených ploch. Z toho osm procent podpořily peníze z programu Nová zelená úsporám, což podle NKÚ odpovídá nízkému zájmu žadatelů. Ministerstvo oponuje, že nízká poptávka byla jen při zavádění. "Naopak, řada projektů řešila konkrétní lokální problém, například přetížení kanalizace, rychlý odtok vody ze zpevněných ploch, potřebu retence, vsakování nebo výměnu nepropustných povrchů," uvedlo MŽP. V případě dotací na zadržování dešťové vody a zelené střechy uvádí, že Nová zelená úsporám je zaměřená především na podporu energeticky úsporných renovací a podporu obnovitelných zdrojů energie u budov pro bydlení. Adaptační opatření jako dešťovka a zelené střechy jsou doplňkovou součástí nabídky, nikoli hlavním těžištěm programu, uvedl úřad. Kontrolní úřad uvedl, že ministerstvo už v roce 2019 vypracovalo studii o hospodaření se srážkovými vodami. Doporučilo opatření, ale nestanovilo měřitelné cíle, termíny ani odpovědnost za plnění úkolů. "Studie není pro žádného z aktérů závazná. Strategický dokument o hospodaření se srážkovými vodami dosud MŽP nezpracovalo. Ve třech dotačních programech kontrolovaných Nejvyšším kontrolním úřadem nastavilo ministerstvo tři různé soustavy ukazatelů pro vyhodnocování efektů podpory. Kvůli tomuto nejednotnému systému měření dopadů nelze přínosy poskytnuté podpory spolehlivě posoudit," shrnul NKÚ.*