Nebezpečí rezistence škodlivých organismů se zvyšuje

Lidstvo se bez intenzivního zemědělství neuživí, ale toto hospodaření musí být udržitelný a podporovat biodiverzitu. Kritickým problémem oboru je zvyšující se rezistence škodlivých organismů a drastický úbytek účinných chemických látek, jejichž počet v EU klesne z původních 280 na přibližně 150. Uvedl to předseda  Odboru rostlinolékařství České akademie zemědělských věd Jan Nedělník na semináři, zabývajícím se znečištěním vod cizorodými látkami. Akci pořádala pobočka České společnosti rostlinolékařské z. s. (ČSR) v Ústí nad Orlicí ve spolupráci s ČAZV.

Zemědělství se potýká s drastickým úbytkem povolených účinných látek

Nedělník poukázal na to, že obor se potýká s drastickým úbytkem povolených účinných látek, což vede právě k nebezpečnému nárůstu rezistence u škodlivých organismů. Pro zamezení vzniku rezistence škodlivých organismů musí farmáři důsledně rotovat přípravky s různými mechanismy účinku, což je však v EU stále obtížnější kvůli ubývajícímu portfoliu povolených látek. V případě zákazu určitých účinných látek chybí jejich náhrada jinými přípravky. Nedělník rovněž připomněl, že v České republice v posledních letech dochází k trvalému poklesu spotřeby účinných látek. Ve srovnání s okolními státy EU je jejich spotřeba nízká. V roce 2020 byla průměrná spotřeba 1,39 kilogramu na hektar, zatímco v Rakousku činila 4,03 kilogramu na hektar a v Německu 4,05 kilogramu na hektar. Podle něj bez inovací v biotechnologiích a nových genomických technikách bude udržení výnosů v budoucnu velmi obtížné. Zmínil také, že hlavní bariéry v ochraně rostlin jsou právě rezistence a klimatické změny. Lidský činitel je pak klíčovým faktorem při přípravě postřikových směsí a následném čištění aplikačních zařízení po práci tak, aby nedocházelo k bodovému znečištění vodních zdrojů.

Jakub Treml z Farmaceutické fakulty Masarykovy univerzity prezentoval výzkum kumulace léčiv v rostlinách. Experimenty s metforminem, který se využívá na léčbu diabetu, diklofenakem, užívaný na bolesti, a gabapentinem, určeným k léčbě epilepsie, v hydroponických kulturách ukázaly, že rostliny na přítomnost těchto látek reagují jako na stresory a zvyšují produkci ochranných látek, jako jsou lykopin a betakaroten. Kumulace je nejvyšší v kořenovém systému. Treml však uklidnil veřejnost výpočtem, že pro dosažení maximální denní dávky metforminu by člověk musel zkonzumovat 22 000 kg kořene kontaminovaného salátu. Druhou část svého vstupu věnoval antibiotické rezistenci. Varoval před šířením karbapenem-rezistentních enterobakterií, které představují hrozbu, protože karbapenemy jsou antibiotika „poslední volby“. Mapy Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí ukazují, že se tato rezistence šíří z jižní a východní Evropy směrem na sever, což souvisí s rozdílnou antibiotickou politikou států.