Víc než čtvrtina Česka si uchovala stopy tradiční podoby krajiny

Historické kulturní krajiny vznikaly po staletí a podle vědců představují jedinečné území, které vznikalo dlouhodobým soužitím člověka a přírody, přináší vhled do historie hospodaření, osídlení a využívání přírodních zdrojů. Bez započtení průmyslově těžených lesů a umělých výsadeb se historické kulturní krajiny v Česku rozprostírají na téměř 20 000 kilometrech čtverečních. Největší zastoupení mají krajiny se zachovalým maloplošným členěním zemědělských pozemků, významný podíl představují také historické lesní krajiny nebo území s pozůstatky historické těžby. "Mapování ukázalo, že historické kulturní krajiny nejsou jen výjimečnými lokalitami roztroušenými po republice. Naopak tvoří rozsáhlou síť území, která významně přispívá k identitě české krajiny, její biologické rozmanitosti i odolnosti vůči současným environmentálním změnám," uvedla vedoucí odboru kulturní krajiny a sídel VÚK Markéta Šantrůčková. Výsledkem mapování je soubor specializovaných map, které identifikují území s pravděpodobným výskytem historických kulturních krajin a jejich jednotlivých typů. Vědci při tvorbě map využily databáze specializovaných map, leteckých snímků, geodat, údajů o využití krajiny i terénní ověřování. Vytvořené mapy mohou podle vědců posloužit jako podklad pro ochranu krajinného rázu, územní plánování nebo péči o kulturní dědictví. Umožní rovněž lépe identifikovat území, kde se dochovaly historické krajinné struktury a lépe určit, kde má smysl podporovat jejich zachování.*