
Po každém větším řezu stromů a keřů mi na zahradě zůstávala hromada větví a já dlouho nevěděla, jak s nimi naložit. Pálení mě nebavilo, odvážení do sběrného dvora bylo otravné a navíc jsem měla pocit, že zbytečně vyhazuju materiál, který se dá ještě využít. Pak jsem ale byla na návštěvě u kamarádky a ta mi poradila systém, díky kterému zvládám zpracování větví rychleji a pohodlněji než kdy dříve.
Kdysi jsem po jarním řezu naházela větve na jednu obří hromadu za zahradou a týdny jsem se na ni jen otráveně dívala. Vypadalo to hrozně a zabíralo to místo. Dnes už vím, že větve mají na zahradě spoustu využití. Základ byl pořídit si kvalitní drtič větví. Rozdrcený materiál teď používám jako mulč kolem stromů, do záhonů nebo na cestičky mezi záhony. Navíc tím šetřím peníze, jinak bych tam totiž sypala mulčovací kůru a to není zrovna nejlevnější záležitost.
Když jsem si tedy pořídila první drtič větví, práce kolem zahrady se pro mě zásadně změnila. Najednou jsem nemusela řešit, kam s odpadem po řezu, a všechno šlo mnohem rychleji.
Než zapnu zahradní techniku, větve si vždy rozdělím podle velikosti. Hodně mi to usnadňuje práci a samotné drcení je pak rychlejší. Není nad efektivitu práce!
Protože mám hodně vcelku rozlehlou zahradu, větví je po řezu opravdu hodně. Mladé a měkké větve se drtí nejlépe. Výsledný materiál dávám kolem keřů nebo pod ovocné stromy. Štěpka pomáhá držet vlhkost a v létě nemusím tolik zalévat. Navíc to vypadá upraveněji než samotná holá hlína.
Často pak používám do kompostu i zbylé listí a drobné větvičky. Když se správně promíchají s posekanou trávou, vznikne super základ pro kvalitní kompost. I to se počítá.
Silnější kusy dřeva si odkládám bokem. Něco používám na podpal, něco nechám vyschnout do krbu. V menším sadu, který přiléhá k zahradě, se toho nasbírá opravdu hodně, takže mi přijde škoda to hned vše likvidovat.
Za poslední roky jsem vyzkoušela několik variant drtičů a zjistila jsem, že není vždy potřeba kupovat tu nejsilnější mašinu na trhu. To by mi dávalo smysl, kdybych vlastnila obrovský sad nebo farmu. Na běžnou zahradu, kterou vlastním, mi dlouho stačil obyčejný zahradní drtič větví v elektrickém provedení. Později jsem si dokoupila i benzinový model a to jen na menší sad, který mám za zahradou.
Na běžné větve kolem domu se mi dobře osvědčil tento produkt: Elektrický drtič větví FIELDMANN FZD 4018-E. Je lehký, jednoduše se převáží a zvládla jsem s ním pracovat sama. Výhodou elektrických modelů je poměrně tichý provoz a jednoduchá údržba.
Podobně praktický mi přišel i produkt: FZD 5015-E Elektrický zahradní štěpkovač 50002512, který má moje kamarádka. Bylo vidět, že tento model si poradí i s trochu tvrdším dřevem. Na menší pozemek to úplně stačí.
Když jsem ale pomáhala s údržbou většího sadu, pochopila jsem, proč si někteří zahradníci pořizují benzinové stroje. Viděla jsem v provozu drtič dřeva s benzinovým motorem 212 ccm Riwall PRO RPS 7058 a musím uznat, že zvládl zpracovat mnohem silnější větve a to bez roztahaných kabelů po celé zahradě.
Postupem času jsem si vytvořila pár užitečných návyků, díky kterým netrávím půl dne úklidem.
Dřív jsem všechno házela na jednu hromadu a pak se s tím zbytečně prala. Dnes si větve zkracuju už při řezu stromů. Drtič větví pak neucpávám dlouhými rozvětvenými kusy a práce odsýpá mnohem rychleji.
Čerstvé větve se většinou zpracovávají lépe než úplně přeschlé tvrdé dřevo. Když nechám hromadu ležet několik měsíců ladem a skladem, bývá práce náročnější a drcení hlučnější.
Tohle jsem kdysi podceňovala. Teď už si automaticky beru rukavice, pevné boty a ochranné brýle. Dřevěné třísky umí pěkně vystřelit a člověk pak vypadá, jako by se popral s lesem.
Jak už jsem na začátku nastínila, rozdrcené větve nenechávám jen tak ležet. Nejčastěji je používám kolem maliníků, ovocných stromů a keřů. Mulč pomáhá proti plevelu a půda díky němu nevysychá tak rychle.
Část materiálu dávám i na zahradní cesty. Vypadá to přírodně a po dešti se po tom dobře chodí. Někdy si z větví nechávám i silnější kusy na výrobu jednoduchých opor pro rajčata nebo hrách. Dřevo se na zahradě dá využít skoro celé. Nechápu, že jsem to dříve neviděla a lámala si s tím hlavu.
Kdybych začínala znovu, pořídím si kvalitní drtič na větve mnohem dřív. Nejlépe rovnou po koupi pozemku. Ušetřila bych si tím spoustu tahání, pálení i nekonečných hromad za plotem. Dnes už beru drcení větví jako běžnou součást práce kolem zahrady a vlastně mě to docela baví. Je na tom něco uklidňujícího - člověk uklidí, zpracuje materiál a ještě ho znovu využije. Vše mi to dává smyl.
Nejlepší je ten moment, kdy mám hotovo, sednu si na lavičku s hrnkem kávy a jen si užívám klid a upravenou zahradu. Pohled za všechny peníze!*