
Veterináři potvrdili na Táborsku v chovu skotu virus Shamonda, což je první případ výskytu tohoto viru v Česku. Informovala o tom Státní veterinární správa (SVS). Chov nemá v případě potvrzení nákazy povinnost přijímat žádná opatření a výskyt nemá podle SVS vliv ani na veterinární certifikaci zvířat do zahraničí. SVS uvedla, že virus podle současné národní ani evropské legislativy nepatří mezi takzvané nebezpečné nákazy. Francouzské zdravotnické úřady v říjnu poprvé zaznamenaly virus Shamonda u člověka. Nakažený šedesátník později zemřel. Úřady ale uvedly, že v současnosti nevidí riziko pro širší populaci.
Inspektoři nákazu potvrdili u potraceného plodu skotu. Některé klinické příznaky vykazuje také dospělý skot ve zmíněném chovu. Pokud by se virus potvrdil, veterinární správa informuje o možných preventivních opatřeních, například o omezení přemísťování zvířat ze zasaženého chovu po dobu výskytu klinických příznaků nákazy na hospodářství. Podle současné legislativy ale nemá členský stát EU, na jehož území se virus vyskytne, povinnost přijímat mimořádná veterinární opatření v souvislosti s výskytem viru v chovech. Dostupná účinná ochrana proti nákaze v současné době dostupná není.
SVS nicméně vzhledem k potvrzení nákazy v řadě zemí západní i střední Evropy začátkem října zavedla povinné vyšetřování na Shamonda virus s cílem sledovat výskyt nákazy v chovech. Povinná vyšetření zavedená veterinární správou se týkají pouze potratů telat, telat narozených s vrozenými vývojovými vadami nebo narození mrtvých či neživotaschopných telat.
Francouzský případ je vůbec první popsanou nákazou člověka virem Shamonda, přestože virus koluje mezi zvířaty v Africe a Asii už desítky let, uvedl zástupce hlavního hygienika ČR Matyáš Fošum. Dodal, že Ministerstvo zdravotnictví považuje riziko pro české obyvatele za velmi nízké. Také Světová zdravotnická organizace (WHO) uvedla, že další šíření viru je nepravděpodobné, situaci ale sleduje.
Virus Shamonda je nebezpečný zejména pro chovy skotu, koní, ovcí a koz. Virus byl poprvé identifikován v Nigérii v polovině 60. let minulého století. Od té doby byl příležitostně zjištěn u zvířat v Africe a Japonsku. V letošním roce se rozšířil do několika evropských zemí. Ve střední Evropě se poprvé objevil u skotu letos v létě. Dosud byl potvrzen v Německu, konkrétně ve spolkových zemích Bádensko-Württembersko, Hesensko, Bavorsko, Sársko a Sasko, dále v Rakousku, Švýcarsku, Francii, Nizozemí, Belgii, Itálii a Lucembursku. Virus může u skotu způsobit horečku, nechutenství, průjem a výrazný pokles produkce mléka. U březích zvířat může vést k potratům nebo vrozeným vývojovým vadám mláďat. Přenášet se může také z matky na plod.
Běžná preventivní opatření spolehlivou ochranu před infekcí podle veterinářů neposkytují, protože se jedná o nákazu přenášenou hmyzem. Chovatelé ale mohou zvážit ochranu vnímavých zvířat před přenašeči viru formou repelentů a insekticidů. Načasování inseminace samic pak lze upravit tak, aby zranitelné stadium březosti spadalo mimo období, kdy jsou přenašeči aktivní, radí veterináři.
