
Letošní výsledky žní nejsou důvodem k radosti, v Pardubickém kraji byly výnosy obilovin proti loňskému extrémně dobrému roku nižší zhruba o jednu tunu na hektar. K tomu se přidává nárůst nákladů a pokles cen. Zejména střední podniky pak byly navíc značně postiženy 23procentní redistributivní platbou. Uvedl to viceprezident Agrární komory a předseda představenstva Regionální agrární komory Pardubického kraje Leoš Říha na tradiční konferenci, která se pod názvem konala v rámci dožínek Pardubického kraje v Pardubicích.
Ministr zemědělství Martin Šebestyán poukázal na to, že meziroční propad příjmů v sektoru Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR odhadují přibližně na 20 až 25 miliard korun. Stát podle něj primárně pomůže částkou asi 3,7 miliardy korun, která směřuje na kompenzaci nákladů na pohonné hmoty, na podporu živočišné výroby a na podporu pojištění. Říha připomněl, že EU poskytla ČR 250 milionů korun a Ministerstvo zemědělství muselo z národního rozpočtu dojednat přes 3,5 miliardy korun. „Přijde mi to jako nepoměr toho, co po nás Evropa chce a co nám poskytne, když máme nějaký problém,“ řekl.
Předseda Regionální agrární komory v rámci konference informoval, že výnosy obilnin v Pardubickém činily v průměru 5,95 tuny na hektar (t/ha), což je o něco lepší než republikový průměr 5,39 t/ha, obilniny se přitom v kraji pěstovaly na celkové ploše 77 000 hektarů. Kritická situace je podle Říhy v oblasti pěstování řepky. Došlo k propadu ploch v kraji z 23 tisíc na 20 tisíc hektarů s podprůměrným výnosem 2,60 t/ha. Je to však o něco více než špatný celorepublikový výnos 2,50 tuny z hektaru. Říha podotkl, že první odhady osevů celorepublikově vypadají, že budu o 16 procent nižší (o 50 000 ha). „Pokud řepku nahradí obilniny, je to špatná zpráva nejen pro včelaře, ale zejména na kvalitu a strukturu půdy,“ míní. Podle něj příčinou nerentability řepky je vedle sucha i chybějící účinná ochrana rostlin bez adekvátní náhrady a nerovná konkurence z Rumunska, které využívá výjimky. Ministr zmínil, že k účinným látkám v přípravcích na ochranu rostlin by se nemělo přistupovat plošně. ČR prosazuje v rámci jednání v EU pravidlo, že účinná látka může být vyřazena pouze v případě, že existuje adekvátní náhrada. „Na druhou stranu i z těch výnosů v rámci Evropské unie je jasné, že se všechny státy nechovají stejně,“ sdělil. Například Rumunsko se soudí s Evropskou komisí a k zákazu nepřistoupilo. Potom tato řepka začíná ovládat evropský trh, doplnil.