Předpoklad pro příznivější ceny?

Zatímco vloni světová produkce převyšovala spotřebu a zásoby rostly, letos by měla být produkce nižší než spotřeba. To vytváří předpoklad pro příznivější cenový vývoj pro pěstitele. Uvedl to předseda představenstva Spolku pro komodity a krmiva Zdeněk Kubiska na konferenci Rostlinná výroba. Současně však upozornil, že v následujícím roce bude třeba kvůli zajištění ekonomiky podniků dosahovat vyšších výnosů, protože nákladová základna zemědělské výroby zůstává vysoká. Podle Kubisky zásoby by e před příští sklizní měly snížit z vyšších zásob před letošní sklizní na běžnější úroveň kolem jednoho až 1,2 milionu tun.

Evropa zaznamenala pokles úrody

Evropská sklizeň obilovin klesla z loňských přibližně 310 milionů tun na letošních 287 milionů tun. U kukuřice a ječmene představuje meziroční pokles přibližně deset milionů tun, informoval Kubiska. Podle vedoucího sekce rostlinné výroby Spolku pro komodity a krmiva Milana Fidlera celosvětové zásobení obilovinami zůstává relativně komfortní. Letošní světová sklizeň základních obilovin by měla dosáhnout přibližně 2,3 až 2,4 miliardy tun, což by představovalo druhou nejvyšší sklizeň v historii. Současně se však predikuje vyšší spotřeba, která se meziročně zvyšuje zhruba o 80 milionů tun základních obilovin. „Ve světě je všeho dost,“ uvedl Fidler s tím, že světové konečné zásoby po extrémním nárůstu z roku 2024 na 2025 nebudou stoupat a měly dosáhnout přibližně 306 milionů tun. Přeskladňovaná hmota dosahuje zhruba čtvrtinu světové produkce. Komodity jsou ovlivněny nejen tím, co se urodilo, ale i geopolitickou situací ve světě a dostupností jednotlivých komodit. Za určitých okolností tak může dojít i k poklesu cen.

Rusko i Ukrajina podle informací ze semináře sklidily relativně solidní úrodu, možnosti jejího exportu však komplikují válečné události a poškozená infrastruktura. Ukrajina využívá pro vývoz také železniční spojení přes Rumunsko. Do evropského trhu s obilovinami se tak promítají logistické problémy a současně zvyšují význam regionálních bilancí. Podle Fidlera je proto třeba odlišovat skutečný globální nedostatek od nedostatku v konkrétním regionu, který může vzniknout kvůli omezeným přepravním kapacitám. Některé země střední Evropy se snaží jeho vstup ukrajinského obilí na vlastní trhy omezovat s odkazem na ochranu domácích producentů.

Normalizace situace

Letošní sklizeň obilovin v České republice dosáhla přibližně 6,6 milionu tun, zatímco v předchozím roce to bylo zhruba 8,5 milionu tun. Domácí spotřeba se pohybuje těsně pod hranicí pěti milionů tun ročně. Krmivářský průmysl spotřebuje přibližně 1,6 milionu tun, potravinářské využití včetně mlýnského a sladovnického průmyslu představuje zhruba 1,3 milionu tun. Po započtení počátečních zásob tak podle prezentované bilance zůstává určitý objem obilovin pro export. V prvním měsíci nové sezony bylo podle Kubisky vyvezeno přibližně 227 tisíc tun. Konečné zásoby by však měly postupně klesat směrem k běžnější úrovni kolem jednoho až 1,2 milionu tun. Podle Kubisky by měl být zájem o vývoz mimo Českou republiku. Výnosy v Německu a ve Francii byly nízké, Rusko a Ukrajina neměly špatné sklizně, ale problém bylo vybombardování terminálů. Rusko se snaží vyvážet přes Baltské moře. Problém může být, že se vozí kukuřice z Ukrajiny, což může negativně ovlivnit cenu. Kubiska připomněl, že mezi roky mírně klesne výroba krmných směsí pro prasata a drůbež. Mírně roste potřeba krmných směsí pro skot. Díky dotacím se stavy ještě drží. Na krmiva tak stačí přibližně 1,6 milionu obilovin.