Ministr Toman hodnotil svoje priority

Ministr zemědělství Miroslav Toman dnes zhodnotil, jak se daří plnit programové priority, které si stanovil při svém nástupu do úřadu. Šlo o čtyři základní oblasti, a to odstranění povodňových škod a řešení finančních náhrad postiženým zemědělcům, zvýšení bezpečnosti a kvality potravin, dokončení vyjednávání o reformě společné zemědělské politiky Evropské unie a sestavení rozpočtu kapitoly ministerstva zemědělství na příští rok.

Toman konstatoval, že od pondělí 7. října mohou povodněmi postižení zemědělci žádat o kompenzace v celkové výši 685 milionů korun s tím, že pro příští rok navrhuje MZe vyčlenit
ze státního rozpočtu na povodňové škody 575 milionů korun. Ministerstvo také připravilo Rámcový program pro řešení rizik a krizí v zemědělství, který stanovuje podmínky pro poskytování podpor v případě přírodních pohrom s cílem rychle poskytnout peníze poškozeným. Pokud zmíněný program schválí Evropská komise odpadla by pak nutnost čekat na její schválení po každé nepříznivé události.
V souvislosti s bezpečností a kvalitou potravin ministr uvedl, že se zintenzívnila vzájemná jednání s polskou stranou. „Spolu s polskými kolegy připravujeme konferenci na téma bezpečnost a kvalita potravin, která by se měla uskutečnit v nejbližších týdnech. Je zapotřebí, aby z našich setkání vyplynuly jasné výstupy a mohla být přijata konkrétní systémová opatření. Je známo, že dlouhodobě požaduji nulovou toleranci k opakovaným prohřeškům vůči kvalitě a bezpečnu dovozových potravin. Pokud se budou opakovat, chceme zahájit jednání v Bruselu o možnost zastavení dovozu problematických potravin,“ vysvětlil Toman. V závažných případech by tak šlo o zákaz dovozu potravin od konkrétního výrobce nikoli o plošný zákaz dovozu z dané země, řekl ministr.
V meziresortním připomínkovém řízení, které skončilo minulý týden, je novela zákona o potravinách. Ta byla podle Tomana doplněna o povinnost uvádět podíl hlavní složky potraviny a adresy výrobce u nebalených potravin při pultovém prodeji.
Ministr také deklaroval snahu posílit roli a postavení Úřadu pro potraviny jako koordinační jednotky, která má mimo jiné dohlížet na dozorové orgány, komunikovat s profesními organizacemi a sjednocovat výsledky laboratorních metod s cílem zpřesnit a zefektivnit dozor nad potravinami. Uvedl současně že, projekty značek Klasa a Regionální potravina budou pokračovat i v příštím roce.
Pokud jde o rozpočet ministerstva zemědělství na příští rok, resort by si měl meziročně oproti letošnímu roku přilepšit zhruba o osm miliard na 53,6 miliardy korun, především v důsledku zvýšení dotací z Evropské unie. Podle Tomana se podařilo proti původnímu návrhu rozpočtu zvýšit finanční prostředky zhruba o 2,6 miliardy korun. Národní dotace do zemědělství by tak podle vládou schváleného rozpočtu měly v roce 2014 činit 1,58 miliardy korun, národní doplňkové platby, tzv. top-up, 850 milionů korun, podpůrné programy PGRLF 409 milionů, národní dotace lesnímu hospodářství 610 milionů korun, dotace vodnímu hospodářství 1,6 miliardy korun a na Program rozvoje venkova včetně evropských peněz by pak mělo jít celkem téměř 38,3 miliardy korun.
Z letošních ušetřených peněz poskytne MZe zemědělcům 850 milionů korun. „Největší díl z uspořených peněz, a to 570 milionů korun, rozdělíme do oblastí, které chceme nejvíce podporovat. Přinášejí totiž přidanou hodnotu například tím, že v nich najde zaměstnání více lidí. Dotace tak půjdou na podporu chovu prasat, drůbeže, včel a na pěstování chmele a brambor,“ řekl Toman. Přibližně 80 milionů korun míří na národní doplňkové platby a 200 milionů korun rozdělí Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond na podporu pojištění a nákupu nestátní zemědělské půdy.