Je třeba více veterinárních kontrol?

Podle prezidenta Komory veterinárních lékařů Jana Bernardyho je kontrola masa v České republice nedostatečná. V českých obchodních řetězcích se prodává i dovezené maso, které neprošlo českou veterinární kontrolou. Situace je podle něj vážná především u drůbežího masa. Poté, co mu ministr zemědělství Miroslav Toman pohrozil soudem, pokud tato tvrzení neprokáže, své prohlášení zmírnil a uvedl, že by se maso z dovozu mělo kontrolovat častěji.

Bernardy následně v novém prohlášení uvedl, že se v českých obchodech pod značkou CZ prodává i dovezené maso, které bylo v Česku pouze zpracováno. O nedostatečné veterinární kontrole se už v novém prohlášení nezmiňuje. „Česká veterinární komora ručí za práci svých členů, soukromých veterinárních lékařů, ale nemůže ovlivnit úroveň veterinární péče u zvířat, jejichž maso bylo dovezeno ze zahraničí,“ uvedl. Podle prezidenta komory by se mělo maso z dovozu kontrolovat častěji.
Státní veterinární správa ČR (SVS) tvrzení o možné absenci českých kontrol u masa v obchodech odmítla. Podle ní má negativní dopad na důvěru českých spotřebitelů v potraviny, které se dostávají na jejich stoly. "Maso ze zahraničí je kontrolováno více než maso českého původu. Takové maso musí projít veterinární kontrolou v zemi svého původu, a po jeho přijetí do ČR je pak namátkově a nediskriminačně, přesně v souladu s platnou legislativou EU, znovu zkontrolováno českými veterinárními inspektory," uvedl ředitel Odboru veterinární hygieny SVS Jan Váňa.
Podle původního tvrzení Komory veterinárních lékařů maso dovážené ze zahraničních chovů do českých maloobchodních řetězců prochází jen malou kontrolou. "Kontrol v obchodech je z našeho pohledu málo," uvedl Bernardy. Zejména u drůbežího masa, kde je nejčastěji zjištěnou závadou sledovatelnost a značení výrobků. To je v některých případech prý přebalováno a pod značkou CZ se dostává do českého obchodního řetězce. "Spotřebitel u masa nezjistí, zda se pod značkou CZ ve skutečnosti neskrývá kuřecí maso ze zahraničí, například z Polska," řekl Bernardy. Domácí výrobci jsou podle něj ale pod kontrolou.
"V případech, kdy výrobce uvede na obal výrobku informaci o tom, že se jedná o českou potravinu, je předmětem veterinárních kontrol i pravdivost takového tvrzení," reagoval na tvrzení komory Váňa ze SVS, která uvedla, že v roce 2012 provedla přes 60 tisíc kontrol.
Komora veterinárních lékařů zadala vlastní testy vzorků drůbežího masa z maloobchodu, výsledky by měly být k dispozici v řádu týdnů. Orgány veterinárního dozoru v ČR podle komory dozorují jen část provozů a počet kontrol maloobchodů je poměrně nízký.
Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Veleby je zřejmé, že se všechno maso na tuzemském trhu ani zkontrolovat nedá a v rámci společného trhu EU je tedy třeba přijmout kontrolu autorit ze zemí odkud potraviny pocházejí. Připustil však, že důvěra v tyto autority je narušena po nedávných kauzách v Polsku. „Maso z tohoto teritoria by mělo být hodno zvláštního zřetele a mělo by být kontrolováno mnohem intenzivněji,“ řekl. „Domnívám se, i po osobních zkušenostech z nedávné návštěvy Polska, že tamní kontrolní orgány jsou na nižší úrovni než naše, a že vysocí polští činitelé jejich poklesky a pochybení spíše kryjí,“ konstatoval Veleba.
„Pokud někdo uvádí maso neznámého původu pod značkou CZ, které k nám například propašoval, tak je to kriminální čin a je to podobné jako s lihovinami. Pokud se o něčem takovém mluví, je třeba případné pachatele najít, nezákonnou činnost jim dokázat a kriminálně je stíhat,“ řekl pro náš týdeník předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Josef Stehlík. Zvýšené kontroly ani jiná další administrativní opatření by podle něj stejně nepřinesla zásadní výsledek a postihovala by zejména ty, kteří mají svoji produkci v pořádku.
„Mám obavu, abychom si nás zase nevytvořili tvrdší systém, který se tváří že nás bude chránit před nekalou soutěží, ale dopadne na naše tuzemské producenty, a zvýší jim neúměrně byrokracii. Což by ve svém důsledku mohlo vést například i k zavírání menších porážek, čímž bychom docílili přesně opačného efektu, než chceme,“ řekl Stehlík a postoj veterinární komory jeho obavy potvrzuje. Bernardy totiž také navrhl znovuzavedení dříve povinných osvědčení zdravotní nezávadnosti. "Dříve veterináři těsně před přepravou zvířat na porážku vydávali osvědčení o jejich zdraví, to však dnes již neplatí, zodpovědnost přešla na chovatele," dodal Bernardy. Podle něj tak není možnost zjistit, zda majitel chovu nepodává svým zvířatům antibiotika v krmivech bez předpisu. Certifikace však byla zrušena rozhodnutím EU na žádost chovatelů v roce 2008 jako zbytečná administrativa.