Selské dožínky na Jindřichohradecku

Letošní žně byly lepší než v loňském roce, ale některé druhy plodin, jako byla kukuřice a brambory byly kvůli průběhu letošního počasí problematické. To, že ve sklizni jsou výkyvy, není nic nenormálního a každý se s nimi vyrovnává tak, jak mu umožňuje jeho farma. Uvedl v souvislosti se Selskými dožínkami, které organizovala Asociace soukromého zemědělství ČR, předseda asociace Josef Stehlík. Letos je hostila farma rodiny Šteflových v Domašíně na Jindřichohradecku.

Stehlík poznamenal, že každý sedlák má nějakou metodu, aby omezil dopad těchto výkyvů, jak cenových, tak výnosových na farmu. O tom bylo možné se přesvědčit i u sedláků na farmách, které před vlastní slavnostní akcí navštívili. „Farmy si navrhovaly místní regionální asociace a chtěli jsme, aby šlo o farmy, které jsou typické pro danou oblast,“ poznamenal. Na každém statku měli dobytek, přičemž zatížení dobytčí jednotkou bylo poměrně vysoké. Dokonce na farmě Františka Habra, který má 350 hektarů, chovají přes 300 kusů skotu. „Je to ukázka toho, že v takovýchto oblastech může být živočišná výroba prioritní a doplněna by měla být rostlinnou produkcí V této již podhorské oblasti v nadmořské výšce zhruba 500 metrů by se takto mělo odvíjet zaměření farmy,“ poznamenal Stehlík.
Farma Františka Habra v Báňovicích se soustřeďuje na chov masného skotu. Základem zdejšího chovu bylo 50 vysokobřezích jalovic plemene masný simentál, které v roce 1995 farmář dovezl z Rakouska. V současnosti základní stádo představuje 120 krav. Farma přitom každoročně vyprodukuje 15 až 20 plemenných býků. Na tržbách se však více než živočišná produkce podílí rostlinná výroba., a to dvěma třetinami. 340 hektarů je na dvou stovkách pěstována řepka a potravinářská pšenice, zbytek jsou louky a pastviny.
Na chov skotu se zaměřuje i rodinná farma Antonína Tříletého v Třeběticích. Denně produkuje 300 litrů mléka od 15 krav, které dodává do jihočeské Madety. Rozšířenější je chov kříženců masného skotu zaměřený na výkrm stovky býků. V současné době probíhají na farmě stavební práce směřující k rozšíření stáje pro odchov býků, a to z 96 na 170 kusů.
Původně pronajatých 14 hektarů půdy v roce 1991 Tříletí rozšířili na současných 122 hektarů. Z toho téměř 110 hektarů orné půdy zaujímá pšenice, ječmen, řepka, kukuřice a jetelotráva. Zbývající část tvoří trvalé travní porosty.
Zaplnili volné místo na trhu Typická však nebyla poslední navštívená farma, která se zabývá chovem bizonů a skotu plemene aberdeen angus však nebyla zcela typická.Vedle toho majitel belgické národnosti provozuje ještě penzion o kapacitě 50 osob a stylovou restauraci, kde nabízí speciality z bizoního masa. „Myslíme si však, že jde o zaplnění určitého volného místa na trhu. V otázce produkce bizoního masa i agroturistiky si určitě najde svého zákazníka,“ řekl Stehlík s tím, že určitě v České republice nebudeme mít bizoní farmy ve velkém, ale určitá exkluzivita zajímavého podnikatelského záměru je na místě.
Majitel Eva Van de Poel hospodaří v Čechách od roku 1999, konkrétně v Rožnově pak posledních šest let a zvelebil zdejší zchátralý statek. Obhospodařuje asi 500 hektarů zemědělské půdy a chová 60 bizonů. Do budoucna by chtěl zvýšit jejich počet na 75 až 80 kusů. Vedle toho má 80 kusů skotu. Odstřel zvířat má farmář povolený přímo na farmě, porcování na čtvrtky probíhá na jatkách, zrání a další porcování pak přímo v bourárně na farmě. Jatečné hmotnosti 750 kg dosahují zvířata přibližně ve třech a půl letech, výtěžnost je nižší než u masného skotu – ze 750 kilogramů živé hmotnosti 220 kilogramů masa.
V souvislosti s přetrvávajícími škodami, které působí černá zvěř zemědělcům došlo i na otázku návrhu zákona o myslivosti. „Je tu řada připomínek Českomoravské myslivecké jednoty. Myslím si, že zákon byl dobře připravený. V současné době z ministerstva zemědělství přišla vyhláška o době lovu a jsou tam další omezení lovu černé zvěře,“ poznamenal na dotaz týdeníku Zemědělec. „Stále tvrdíme, že je potřeba liberalizovat lov černé zvěře, že je třeba řešit tuto problematiku úplně jinou optikou, než se řešila dosud,“ doplnil.
Nová tradice Vlastní Selské dožínky letos hostila farma Jana Štefla v Domašíně u Studené. Šteflovi začali hospodařit po roce 1991 na statku, který byl jejich rodině navrácen. Původně k němu patřilo 30 hektarů polí a deset hektarů lesa. V současnosti pečují o 550 hektarů půdy, rozkládající se v nadmořské výšce 550 až 700 metrů.. Zabývají se klasickou zemědělskou výrobou, a to jak živočišnou tak rostlinnou. Pěstují hlavně pšenici a triticale, na několika hektarech i kmín.
Jsou plně strojově soběstační, vedle pokrytí vlastních potřeb zajišťují i služby. Co se týká sklizňových prací, jde asi o tři tisíce hektarů.
Živočišná výroba je zde zastoupena 120 kusy skotu plemene masný simentál. Farma zaměstnává celkem 14 lidí, z nichž šest je členů rodiny.
Na letošních Selských dožínkách byla založena i nová tradice. „Když jsem v letošním roce viděl, kdo všechno z naší současné politické garnitury přebírá dožínkový věnec, rozhodl jsem se počínaje touto akcí založit novou tradici. Od teď bude věnec dostávat majitel farmy, na níž se dožínky uskuteční,“ řekl při zahájení slavnosti Josef Stehlík.