Evropští ovocnáři v Hradci Králové

Celkem 120 pomologů z celé České republiky a 60 účastníků ze Slovenska, Německa, Rakouska a Švýcarska se sjelo v polovině září do Hradce Králové na třídenní mezinárodní konferenci drobných ovocnářů. Agroweb o tom informovala Zdeňka Jankovičová z
organizačního oddělení Českého zahrádkářského svazu.

Podle jejích slov účastníci konference hovořili nejen o nových trendech v ovocnářství, ale i o významu a záchraně starých a regionálních odrůd ovoce.
Velký ohlas vzbudila převratná přednáška profesova Borise Kršky ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity, který představil nové odrůdy meruněk rezistentních vůči viru šarky švestek,. Tato choroba je totiž významným limitujícím faktorem pro zakládání nových výsadeb ovocných stromů a za posledních 30 let bylo na snižování výskytu šarky švestek vynaloženo celosvětově zhruba deset miliard eur. Na konferenci představené odrůdy Betinka, Adriana, Candela a Sophia jsou nejen odolné vůči tomuto onemocnění, ale vyznačují se i vysokou tržní hodnotou plodů.
Docent Josef Sus z České zemědělské univerzity seznámil účastníky konference s výsledky sedmiletého výzkumu, který porovnával růst, plodnost a kvalitu ovoce u 28 odrůd slivoní pomologického typu švestky a pološvestky. Za jednu z nejvíce perspektivních pološvestek byla označena odrůda Tophit na podnožích Wavit® a Saint Julien A. V průměru na strom se od druhého do sedmého roku po výsadbě sklidilo nejvíce plodů u odrůdy Amers na myrobalánu (168 kg), Elena na podnoži Saint Julien A (157 kg) a ´Tophit´ na podnoži Wavit (130 kg).
Zájem vyvolaly podle Jankovičové i tři přednášky na téma ořešáku. Příspěvky Jaroslava Matejska o ošetřování a řezu tohoto stromu doplnila přednáška Ralpha Bachmana ze švýcarského sdružení Fructus. Představil zde ojedinělý projekt na zachování pestrosti odrůd ořešáku pro budoucí generace a kompletní návod na určení popisných znaků ořešáků pro jejich další mapování.
Jedním z hlavních témat konference se staly ovocné turistické stezky. Dosavadní evropské zkušenosti shrnul zástupce Bavorské pomologické společnosti Josef Wittmann. Pro realizaci úspěšných ovocnářských stezek je podle něj důležité oslovit co nejširší spektrum návštěvníků a trefit se do jejich zájmů. „V Evropě se velmi osvědčilo propojení naučných stezek s místní gastronomickou nabídkou. Oblíbenými se rovněž stávají tematické stezky,“ konstatoval Wittmann.
Stranou nezůstali ani čeští pomologové, kteří se stále více věnují environmentální výchově a regionálním tématům. Své projekty na mapování a záchranu starých a krajových odrůd ovoce ve Slezsku představili pomologové Ondřej Dovala a Radim Lokoč.
Také v dalších příspěvcích našli účastníci semináře mnoho inspirace i užitečných rad. Zjistili například, jak důležitý je správný výběr podnože, jaké jsou faktory ovlivňující kvalitu ovoce, pro kterou odrůdu se rozhodnout ve specifických podmínkách stanoviště atd.
Mezinárodní pomologický seminář byl určen odborné veřejnosti, jeho závěry však byly předány ve formě Sborníku odborným instruktorům Českého zahrádkářského svazu a ve formě následných školení tak budou zprostředkovány široké veřejnosti. Konferenci uspořádal Český zahrádkářský svaz za finanční podpory a pod záštitou Ministerstva zemědělství, Magistrátu města Hradec Králové a Královéhradeckého kraje. K dispozici bude i videozáznam celé třídenní konference.