V obchodní síti se zdražují mléčné výrobky a hledá se viník. Nelze ale vyjmout z řady příčin jen jednoho, kdo je na začátku potravního řetězce, tedy producenta, a říkat, že ten to zavinil. Tak reaguje Agrární komora ČR v tiskové zprávě na informace, které podal v tomto týdnu předseda Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček.
Zkreslování faktů a využívání jen části pravdy ze zdrojů Českého statistického úřadu popudilo zemědělce, na jejichž výroky z nedávné tiskové konference v centrále Agrární komory ČR reagoval předseda Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček polopravdou.
„Kvůli zdražování dodávek mléka od chovatelů krav, které by podle mlékáren mělo trvat až do příštího jara, existuje reálná hrozba, že ceny mléčných výrobků se budou v obchodech ještě zvyšovat“.Uvedl to předseda Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček v Přibyslavi na mlékárenském dnu. Dále mimo jiné argumentoval pro růst cen mlékárenských výrobků na trhu slovy: „přestože zemědělci považují platby za mléko stále za nedostačující, a to kvůli stoupajícím výrobním nákladům, výroba mléka byla v České republice rentabilní už loni“.
Hlavní producentské a chovatelské organizace proto považují celou záležitost o růstu cen mléčných výrobků na pultech obchodu za velmi zkreslenou a pokusily se ji vysvětlit. Jaká tedy fakta předkládají Svaz chovatelů českého strakatého skotu a zástupci jedné z největších odbytových mlékárenských organizací Mlecoop- odbytové družstvo?
„Producenti mléka zásadně nesouhlasí se zjednodušením problému růstu ceny mléka a mléčných výrobků na pultech domácích obchodů. Tisková konference z 26. srpna 2013 se snažila vysvětlit problémy, se kterými se potýká sektor mléka v České republice, ale i v evropském a světovém měřítku.
Cena mléka, kterou dostávají čeští farmáři je jednou z nejnižších v rámci Evropské unie, i když ceny produktů v obchodech jsou minimálně srovnatelné s okolními státy, minimálně o 70 haléřů na litr mléka.
Navíc je třeba otevřeně říci, že podíl producentů mléka na koncové ceně mléčných výrobků se v období let 2008 až 2013 téměř nezměnil. Například u polotučného trvanlivého mléka činil podíl farmářů 49,6 % v roce 2008, 46,2 % v roce 2012 respektive 46,8 % v prvním pololetí roku 2013. Podíl zpracovatelského průmyslu představoval 15,3 % v roce 2008, 12,9 % v roce 2012 a stoupl na 16,7 % na začátku roku 2013. Podíl obchodu na koncové ceně je relativně stabilní a ze zhruba 27 % v roce 2008 mírně klesl na 23,5 % v prvním pololetí 2013.
Negativní dopad na spotřebitelské ceny má také nárůst podílu DPH, který ve sledovaném období vzrostl z 8,2 % v roce 2008 na 13 % v roce 2013. Podobnou strukturu nákladů mají i ostatní mléčné výrobky.“
K výše uvedeným slovům zemědělců Kopáček dodal: „Mlékárny mohou mít problémy, pokud se jim nepovede promítnout dražší mléko do ceny svých výrobků. Na výrobních nákladech se cena suroviny podílí v průměru 75 až 80 procenty“. Může se prý ale stát to, že obchodníci nebudou chtít takové zvyšování cen připustit.
A jak jsou na tom ve vztahu k růstu cen mléčných výrobků supermarkety? Ty nestoudně zvyšují marže, v některých případech až ke stu procentům, což je získávání peněz bez většího úsilí. I stát ale ovlivnil zdražování potravin zvýšením DPH. To bohužel Jiří Kopáček nezmiňuje, ale v růstu cen potravin to vše hraje nezanedbatelnou roli.
Na tiskové konferenci dále zazněla číselná fakta opět ze stránek ČSÚ, která pro mlékárny už tak čistě nevyznívají. Vyjádřila, že mlékárny na českém mléku v zahraničí vydělávají.
Vývoz syrového kravského mléka za kvótový rok 2012/2013 činil 504 milionů tun, z toho producenti a odbytové organizace se na vývozech podílely 283 mil. tun. Zbývající množství vyvezli zpracovatelé mléka – mlékárny. Kupříkladu jen za měsíc červenec to bylo podle zmiňovaných odborníků 50 milionů litrů a z toho 40 % vyvezly mlékárny. Tím, že doma od zemědělců nakoupily o70 haléřů až jednu korunu mléko levněji, než za kolik prodaly zahraničním odběratelům, především německým mlékárnám, si prostým výpočtem vydělaly přes dvacet milionů korun, což je výdělek, kterému se v hantýrce říká bez mávnutí ruky a je za pouhý měsíc. Vyvážet mléko bez přidané hodnoty je proto hříchem hned z několika důvodů.
Producenti volají o pomoc a Agrární komora ČR se rozhodla o tom informovat veřejnost a vyvolala jednání u ministra zemědělství Miroslava Tomana, který chce přispět k nápravě. „Věřme, že mléko nebude čekat osud komodity vepřové maso, u něhož už nejsme soběstační ani z 50 %,“ uzavřel Jan Veleba.
