Pekaři se obávají o svoji existenci

Manažeři českých pekáren, kteří se sešli v Českých Budějovicích k pravidelnému ročnímu bilancování, vyhlížejí s velkými obavami do budoucnosti. Uplynulý marketingový rok byl totiž pro pekaře, ale také pro mlynáře ekonomicky nejhorší za posledních dvacet let. Loňská neúroda způsobila zdražení mouky v průměru o dvacet procent, přičemž podle ČSÚ odbytové ceny chleba stagnovaly a u pečiva dokonce klesly. Způsobil to silný tlak obchodních řetězců, které chtěly při zvýšení DPH udržet ceny pro zákazníky. Zvýšené náklady nesli na svých bedrech čeští pekaři, což mělo téměř likvidační dopady do jejich hospodaření. Uvedl to předseda Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů Jaromír Dřízal,

Některé, zejména řemeslné pekárny, z těchto důvodů již ukončily své podnikání. Většina pekáren žije z podstaty, ekonomická situace jim neumožňuje rozvoj ani odpovídající ohodnocení náročné práce pekařů, jejichž průměrná mzda se pohybuje okolo 16 tisíc Kč. Podle posledních údajů ČSÚ ukončilo od roku 2002 svoji podnikatelskou činnost v pekárenském oboru přes stovku převážně malých výrobců, takže prakticky každý sedmý pekař již zkrachoval.
Výrobci čerstvého chleba a pečiva jsou dnes decimováni dovozem zmrazených polotovarů ze zahraničí, který snižuje jejich výrobu a zhoršuje konkurenceschopnost na trhu. Blížící se podzimní jednání o cenách chleba a pečiva mezi pekaři a obchodními řetězci budou proto velmi důležitá i pro spotřebitele. V sázce je nejen budoucnost stovek českých pekáren, ale také kvalita výrobků a udržení široké nabídky čerstvého pečiva. „Pokud by velké obchodní řetězce požadovaly na pekárnách další snížení odbytových cen, řada pekáren by musela ukončit své podnikání. Ohrozilo by to kvalitu produkce tuzemských výrobců a vedlo k unifikaci nabídky. V regálech marketů by se zvýšil podíl výrazně dražších výrobků ze zamrazených polotovarů na úkor čerstvého pečiva. Spotřebitelé by tudíž měli ve svém zájmu podporovat české pekaře
a vyžadovat jejich kvalitní výrobky na pultech obchodů. V Česku máme osmé nejlevnější pekařské výrobky v EU, neměli bychom proto závodit ve snižování cen, ale ve zvyšování jejich kvality a nabídky,“ konstatuje předseda svazu .

Dobrá sklizeň a levnější mouka sotva zacelí rány
Hlavním tématem dožínek na Zemi živitelce bylo bilancování sklizně obilí. Z pohledu tuzemských zemědělců je letošní sklizeň obilí sice oproti loňskému katastrofálnímu roku výrazně lepší, ale v porovnání průměru posledních pět let mírně nadprůměrná. Kvalita potravinářské pšenice se jeví zejména na Moravě jako velmi dobrá, lze však očekávat, že v některých oblastech se na jakosti obilovin odrazí suché horké počasí v době zrání.
Ceny obilí na českém trhu se odvíjejí od světových cen, proto nelze v tuto chvíli jednoznačně stanovit kupní cenu jednotlivých komodit z důvodu rozkolísané situace na plodinových burzách. Jakkoli jsou všechny prognózy velmi povzbudivé, rozhodně by neměly vést k ukvapeným závěrům realizovaným v podobě rychlých poklesů cen mouky a pečiva. „Pšeničná a žitná mouka zůstává stále nejdůležitější nákladovou položkou při výrobě chleba a pečiva. Její podíl na celkových nákladech však postupně klesá a dnes se pohybuje mezi 30 % - 40 %, dle konkrétního druhu výrobku. Očekávané snížení cen mouky tak znamená pro pekaře úsporu nákladů v řádu několika procent, která sotva postačí na kompenzaci rostoucích nákladů na energie, pohonné hmoty, služby, ale nezacelí dlouhodobější ekonomické ztráty,“ uzavírá Jaromír Dřízal.