EU zlepšuje čištění odpadních vod

Podle nejnovějších údajů se odvádění a čištění odpadních vod v EU stále zlepšuje, třebaže mezi členskými státy přetrvávají v této oblasti velké rozdíly. Rakousko, Německo a Nizozemsko, které v čištění odpadních vod platí za evropskou špičku, z velké části splňují minimální normy EU a několik dalších států se těmto výsledkům těsně blíží. Nové členské státy, které musejí dohánět náskok zbytku Evropy, vykazují při plnění požadavků Unie o něco horší výsledky, ale i tam úprava vody doznala celkového zlepšení. Vyplývá to ze zprávy Evropské komise.

Komise soudí, že za tímto pokrokem odvádění a čištění odpadních vod stojí krom jiného také 14,3 miliardy eur, které Evropská unie do tohoto odvětví v období 2007 až 2013 investovala.
Zpráva ukazuje, že asi 91 procent odpadních vod z velkých měst unie prochází důslednějším čištěním, což je oproti 77 procentům z předchozí zprávy značné zlepšení. Díky lepší úpravě vody a tomu, že se vypouští méně nečištěné odpadní vody, se také nepochybně zlepšila kvalita vody ke koupání. Počátkem 90. let 20. století mělo pouze kolem 60 procent koupališť v EU velmi čistou vodu, dnes je to 78 procent. Příloha zprávy pak přináší srovnání situace v 27 evropských hlavních městech, a současně upozorňuje na skutečnost, že „plný soulad“ v čištění podle nejpřísnějších požadavků může vykázat pouze 11 z nich, přitom Praha mezi nimi není.
Podle právních předpisů EU přijatých už v roce 1991 mají členské státy povinnost používat systémy pro svod městských odpadních vod a musí zajistit, že vody odváděné takovými systémy procházejí druhotnou úpravou k odstranění znečišťujících látek. Odpadní vody, které protékají důležitými oblastmi (např. koupališti nebo nádržemi, odkud je čerpána pitná voda), musí projít dalším, přísnějším čištěním.
„Schopnost čistit odpadní vody je testem naší společnosti: Jsme schopni vyřešit otázku odpadu, který za sebou zanecháváme, nebo naše životní prostředí, na němž jsme závislí, umíme pouze znečišťovat? S úlevou mohu konstatovat, že se Evropa ubírá správným směrem, a jsem rovněž potěšen, že opatření Komise – tedy finanční podpory a v některých případech přísná právní protiopatření – se evropským občanům vyplácejí.“ uvedl k tomu komisař pro životní prostředí Janez Potočnik.

Hlavní závěry
Nejnovější zpráva komise o odvádění a čištění odpadních vod, která se vztahuje na období 2009 až 2010, mezi jiným konstatuje, že svod odpadní vody je v unii celkově na vysoké úrovni – 15 členských států, mezi nimi i Česká republika, odvádí sto procent znečištěné vody. Ve všech státech došlo buď ke zlepšení, nebo přinejmenším nedošlo ke zhoršení. V plnění požadavků nižším než 30 procdent zaostává Bulharsko, Kypr, Estonsko, Lotyšsko a Slovinsko.
Plnění požadavků ohledně sekundární úpravy odpadních vod dosahuje 82 procent, což představuje zlepšení o čtyři procentní body oproti předchozí zprávě. Existují však obrovské rozdíly mezi státy EU-15, kde se plnění pohybuje okolo 90–100 procent, a EU-12, kde v průměru dosahuje 39 procent. Česká republika se však s 81 procenty řadí k unijnímu průměru.
Zpráva také uvádí, že míra plnění požadavků pro přísnější stupeň čištění, které zamezuje eutrofizaci vod a snižuje jejich bakteriologické znečištění, které by mohlo ohrozit lidské zdraví, se celkově pohybuje kolem 77 procent. Členské státy EU-12 dodržují požadavky v průměru pouze na 14 procent; v případě ČR činí tento údaj 20 procent. Nejlépe jsou na tom Rakousko, Německo, Řecko a Finsko se sto procenty takto vyčištěných odpadních vod.
Podíl území Evropské unie označeného jako citlivá oblast se ve srovnání s předchozí zprávou zvýšil o dva procentní body a dosáhl téměř 75 procent. K největšímu nárůstu došlo ve Francii a v Řecku.
Komise uvádí, že města a obce v celé Evropské unii mají podle směrnice o čištění městských odpadních vod povinnost odvádět a čistit odpadní vodu. Směrnice stanoví mimo jiné také biologickou úpravu odpadních vod, tzv. sekundární čištění, a přísnější stupeň čištění ve zvláště citlivých oblastech. Pro členské státy EU-15 všechny lhůty stanovené uvedenou směrnicí již skončily. Pro členské státy EU-12 byly lhůty prodlouženy, přičemž nejzazší z nich doběhne v roce 2018.
Při provádění směrnice hrají hlavní roli Fond soudržnosti a Evropský fond pro regionální rozvoj. V roce 2009 bylo na projekty infrastruktury odpadních vod přiděleno 3,5 miliardy eur a v roce 2010 pak 9,7 miliardy. Za celé programové období 2007 až 2013 se pak příspěvek Evropské unie v oblasti úpravy odpadních vod odhaduje na zmíněných zhruba 14,3 miliard eur.