Chmelaři čekají vyšší výnosy než vloni

Pěstitelé letos čekají z hektaru chmelnice vyšší výnosy než vloni, odhadují 1,16 tuny. Celkem by se z 4318 hektarů českých chmelnic mohlo sklidit asi 4700 tun. Na dni otevřených dveří ve Chmelařském institutu ve Stekníku na Lounsku to v pátek řekl předseda Svazu pěstitelů chmele Bohumil Pázler.

Vloni se výnosy pohybovaly nejčastěji pod jednou tunou z hektaru, někteří pěstitelé sklidili i jen kolem 800 kilogramů. V předchozích letech byly ale výnosy ještě vyšší než letos. Chmel v Česku roste na 4318 hektarech, asi 230 z nich ale tak poničila červnová povodeň, že je pěstitelé vůbec sklízet nebudou. Oproti loňskému roku jsou navíc plochy chmelnic asi o 50 hektarů menší, nově vysázeno bylo 201 hektarů.
Celosvětově je ale podle Pázlera trend opačný. "Pomalu se zvedají plochy. Chmel se pěstuje na 46 tisících hektarech. Mírně se zvedá podíl aromatického chmele a klesá vysokoobsažného, což by mělo Česku nahrávat" dodal. Světová produkce bude ale vlivem špatných klimatických podmínek letos asi o pět až 10 procent nižší než vloni.
I kvůli konkurenci ostatních zemí je důležité pracovat s cenou chmele, připomněl Pázler. "Je třeba, aby se chmel nenabízel pod cenou. Musíme se naučit pěstovat bez dotací, protože v současné výši určitě nebudou věčně," vysvětlil předseda svazu.
České firmy vloni vyvezly 4148 tun chmele, což je o 122 tun více než v předchozím roce. Během uplynulé dekády se ale objem vyvezeného chmele snížil zhruba o čtvrtinu. Největším odběratelem bylo vloni Japonsko, kam zamířila více než čtvrtina exportu českého chmele, dále Německo a Čína.
Plocha, kde se pěstuje chmel, se za posledních 10 let zmenšila přibližně o třetinu. V roce 2003 se jen na Žatecku pěstovalo více chmele než letos v celém Česku. Kromě nejznámějšího Žatecka se chmel pěstuje také v okolí Úštěka na Litoměřicku a Tršicku mezi Přerovem a Olomoucí.