Koncem příštího roku vstoupí v účinnost nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, které nově upravuje požadavky na označování potravin. V této souvislosti opakovaně Potravinářská komora ČR upozorňuje na komplikace, které s sebou nové povinnosti vyplývající z evropského předpisu pro výrobce přináší, zejména v podobě nezohlednění některých technických možností obalů a dále značných investic výrobců potravin. Uvádí se to ve stanovisku Potravinářské komory ČR.
Označování potravin je jedním ze způsobů, jak spotřebiteli zprostředkovat informace o potravině, kterou chce koupit. Dnešní spotřebitel chce těžit z široké nabídky potravin stejně tak jako z množství informací o potravinách. Z toho důvodu také mnoho moderních etiket na potravinách obsahuje detailní informace týkající se obsahu živin. Etikety a obaly jsou čím dál více komplexnějším zdrojem informací o potravině.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004 (nařízení) je výsledkem revize legislativy o označování potravin evropskými zákonodárci. Ke zmíněné revizi byla nejzásadnějším argumentem nutnost seskupení ustanovení týkající se označování potravin, jejich prezentace a reklamy, výživového označování a informací o přítomnosti alergenů. Nařízení ponechává plně v kompetenci jednotlivých členských států dozor nad dodržováním požadavků uvedených v tomto nařízení, které stanoví, že povinné údaje na balených potravinách (uvedené v čl. 9 odst. 1) musí být uváděny v povinné velikosti písma. Povinné údaje na obalech nebo nádobách, jejichž největší plocha je větší než 80 cm2, bude nutné uvádět v povinné velikosti písma 1,2 mm. U obalů nebo nádob, jejichž největší plocha je menší než 80 cm2, to bude 0,9 mm. V případě obalů nebo nádob, jejichž největší plocha je menší než 10 cm2, bude povinné uvádět název potraviny, alergeny, čisté množství a datum minimální trvanlivosti nebo datum použitelnosti, a to také v minimální velikosti písma 0,9 mm. Potraviny v obalech nebo nádobách, jejichž největší plocha je menší než 25 cm2, jsou vyňaty z povinného uvádění výživových údajů. Z velikosti písma nařízení nestanoví žádné výjimky. Povinné údaje (v závazné velikosti písma) musí být vyznačeny na viditelném místě tak, aby byly dobře a snadno čitelné, a je-li to vhodné, nesmazatelné. Nesmějí být žádným způsobem skryty, zastřeny ani přerušeny jiným textem nebo vyobrazením či jiným zasahujícím materiálem ani od nich nesmí být odváděna pozornost. Nepovinné údaje sice musí být čitelné, ale nemusí splňovat požadavky na povinnou velikost písma.
Potravinářská komora ČR od počátku projednávání návrhu tohoto nařízení upozorňovala, že zejména tato nová povinnost velikosti písma na potravinách, která dosud v žádném právním předpise stanovena nebyla, přinese značné náklady výrobcům a že řada výrobců bude nucena velmi intenzívně řešit modifikaci technologie některých výrobků. V mnoha případech bude mít stanovení povinné velikosti písma vliv na praktické a atraktivní grafické zpracování, leckdy bude nevyhnutelné zvětšit obal výrobku. Nařízení nebere v úvahu technické možnosti obalu (např. tepelně tvarované kelímky nebo vaničky z plastové folie nebo zakřivené plochy pláště kelímků, různě tvarované lahve apod.). U některých typů obalů nelze určité části potisknout vůbec (boky, dno). Řada výrobců bude nucena ustoupit od vícejazyčných textů na obalech a pro každý trh bude připravovat samostatný obal. Je logické, že finanční náklady porostou s každým tímto rozdělením. Náklady narostou o nová grafická zpracování a případně také hledání nových tvarů obalů (např. nové preformy na nealkoholické nápoje). Někteří čeští výrobci již avizovali, že příprava jednoho nového obalu tak, aby vyhovoval požadavkům nařízení, se vyšplhá řádově do statisíců korun.
I přes komplikace a značné náklady výrobců potravin spojených s povinnou velikostí písma na obalu by nařízení mělo přinést i benefity, a to zejména spotřebitelům. Lze tedy doufat, že díky lepší čitelnosti bude spotřebitel věnovat více pozornosti složení výrobku a jeho výrobci, což jistě přispěje k výběru kvalitnějších potravin. A pokud tomu tak bude, mohlo by následně dojít k poklesu poptávky po méně kvalitních dovozových potravinách. Nicméně, až následující období ukáže, zda byla tato domněnka správná.
