Po letošním neobvyklém jaru a vlhkém počátku léta se po prvním vytáčení květového medu ukazuje, že je ho proti předchozím letům jen asi třetina. Lepší situace je ve tmavém lesním medu, kde snůška bude zřejmě vyšší. Celkově bude tedy vytočeného medu dost. Uvedl to mluvčí Státní veterinární správy ČR Josef Duben.
Díky teplému počasí se daří různým mšicím, producentům medovice. Sladká šťáva, kterou produkují mšice, je totiž pro včely zdrojem, ze kterého dokáží vytvořit žádaný lesní med. Mšice totiž nedokážou veškeré cukry, které ve šťávě nasají, zpracovat, proto jsou jejich sladké exkrementy atraktivní i pro další strávníky, vysvětlil mluvčí.
Pro včelaře však větší množství medovicového medu znamená vyšší riziko cementového či kamenného, tedy melecitózního medu, s čímž mohou mít problémy jak oni, tak i včely. Tento med včely dělají z medovice, tedy od mšic, které se vyskytují na lesních stromech, zejména na modřínech. Kvůli vysokému obsahu rychle krystalizujícího trisacharidu melecitózy vzniká cementový med. Ten se téměř nedá vytočit a mají s ním problém i včely, které jej nemohou dost dobře v zimním období využít jako potravu. Špatně tento složitý cukr tráví. A v důsledku toho slábnou a mohou posléze i trpět průjmy, což zhoršuje kondici včelstev a oslabuje jejich odolnost vůči nákazám, sdělil Duben.
Podle mluvčího je třeba sledovat snůšku a při podezření na rychle krystalizující med jej okamžitě vytáčet, plné plásty odstranit a včelstvu nabídnout prázdné souše a krmit cukrovým roztokem, aby včely zimu dobře přečkaly. Na včelstvo včelaři doporučují 10–15 kg cukru. Melecitózní med lze využít například pro výrobu medoviny nebo pro pekařské účely.
Oslabeným včelstvům, která by byla odkázána v zimě jen na „cementový“ med hrozí zvýšené riziko, že mohou podlehnout různým onemocněním. Proto je v tomto období na místě sledovat třískou či slámkou, zda med rychle nekrystalizuje a podniknout doporučená opatření, upozornil Duben.
