Kvalitní jahody vyžadují péči

Letošní sezónu jahod v České republice opozdila dlouhá zima, takže čerstvé plody z domácí sklizně dostanou zákazníci ještě zřejmě v polovině prázdnin. Na druhé straně je to právě počasí, které každoročně rozhoduje o výsledcích zemědělských podniků, jež se tomuto pěstitelsky poměrné náročnému ovoci věnují. Jedním z největších pěstitelů u nás je Milan Hanč, který spolu se svým bratrem a jejich rodinami obhospodařuje zhruba 20 hektarů jahod ve středočeských Vraňanech.

„Začínali jsme v roce 1998 na zhruba deseti hektarech zrestituovaných pozemků a úplné začátky nám ukázali rodiče. Jahody se jevily jako zajímavá komodita, a tak jsme jich tehdy bez jakékoli mechanizace vysadili první hektar,“ popisuje počátek činnosti farmář. První rok se úroda pohybovala kolem pěti tun, dnes ve Vraňanech sklízejí z 20 hektarů ročně až 250 tun jahod.
Jako rodinná firma nemá Jahodárna Vraňany žádné stálé zaměstnance, pouze v sezóně, která trvá čtyři až šest týdnů, najímá na sklizeň brigádníky, v jejím vrcholu zde pracuje až 80 pracovníků. „Jde především o lidi z okolí. Někteří dobrovolníci chodí pomáhat i za jahody, které si u nás natrhají pro sebe a své známé,“ vysvětluje Hanč.
Sklizeň na pozemcích farmy začíná v pět hodin ráno a trvá do poledních hodin, kdy nastávají vysoké teploty, které natrhaným jahodám nesvědčí. „Snažíme se sklízet jahody v dokonalé zralosti a hned je prodáváme zákazníkům, kteří si pro ně do naší prodejny přijedou,“ říká Hanč a dodává, že denní sklizeň se obvykle do večera prodá.
„Zákazník nejdříve jahody testuje, koupí si malou vaničku, a než dojde do auta vrací se pro tříkilový košík a často jich koupí i několik, proto naše prodeje neustále rostou,“ doplňuje pěstitel. Firma jahody nerozváží a spotřebitelé, mezi něž patří restaurace, cukrářské a pekárenské provozy i pražské hotely, si pro ně do Vraňan jezdí sami.
Od roku 2002 tu mohou jahody nakoupit lidé i formou samosběru. Dnes se zde tímto způsobem prodá asi polovina veškeré zdejší produkce. Ceny u jahod, které si sami natrháte se pohybují od 35 korun za kilogram, na prodejně se pak prodávají za 65 korun. „Při řízeném samosběru zákazníkům vždy určíme řádek, kde mohou sbírat, tak aby si nasbírali kvalitní a vyzrálé jahody s minimální ztrátou času. Cena, kterou zaplatí přímo na poli, není jednotná, protože porosty jsou rozdílné kvality jahod, což je třeba při samosběru zohlednit,“ dodává Hanč.

Rozhoduje počasí
Letošní úroda by měla dosáhnout 250 tun, vše ale podle pěstitele záleží na počasí. Jahodám nesvědčí velké zimní či jarní mrazy, ani déšť nebo vysoké teploty, které nastaly i letos v květnu. „Právě velká vedra sklizeň jahod o mnoho dní zkrátí. Poslední plody totiž vysoká teplota upálí a rostlina poslední květy přestane vyživovat. Počasí zkrátka rozhoduje za nás,“ posteskl si farmář. Naštěstí je možné jahodové plantáže pojistit, a to jak proti jarnímu mrazu, nebo krupobití, tak i proti povodni či požárům, čehož farma s úspěchem využívá. „Za poslední dva roky nám z osmdesáti procent porosty zmrzly při jarních mrazících v květnu a pojišťovna vše uhradila,“ konstatuje.
V současné době obhospodařuje farma přes 40 hektarů vlastní půdy a na dalších zhruba 80 hektarech pronajatých pozemků produkuje klasikou rostlinnou výrobu. Především se ale podle Hanče snaží pozemky dostat do co nejlepší kondice, aby na ně postupně přenesli výsadbu jahod, které na jednom místě plodí maximálně tři roky. Před novou výsadbou zůstávají pole jeden až dva roky ladem. Pouze se hnojí, kypří a čistí od plevele.
„Ideální by bylo nechat pole ladem tři roky, ale z ekonomických důvodů se toto období zkracuje. Dnes jsou známy technologie, jak pole upravit, aby půda rychle zregenerovala. Je to ale všechno o péči, je třeba hodně zeleného hnojení, chlévské mrvy, dostatek minerálních látek a důkladné provzdušnění půdy. Není to nic levného, ale vrátí se to při sklizni a v kvalitě a síle porostů,“ říká farmář.
Podstatná je pro pěstování jahod na tak velké rozloze, jakou mají ve Vraňanech, také kvalitní zemědělské technika. Výsadba tak probíhá strojově stejně jako ošetření porostů postřikovačem se širokým záběrem. Samozřejmostí jsou kapkové závlahové systémy, které řídí počítač nebo mobilní telefon. Mechanizace pomáhá také při umístění slámy, na které jahody pěstují, k porostům a denně tak lze pokrýt až šest hektarů. Právě díky mechanizaci a také pracovnímu nasazení je schopna rodina zvládnout veškeré práce bez zaměstnanců. „Samozřejmě nemáme také nijak omezenou pracovní dobu, takže veškeré práce uděláme v době, kdy je třeba je udělat. Na porostech i na výnosech to je vidět a zejména se to odrazí na kvalitě plodů,“ konstatuje Hanč.

Kvalitní odrůdy
Za úspěchem farmy stojí také pečlivý výběr odrůd, které zajistí dostatečný výnos jahod i efektivitu jejich pěstování. „Začínali s odrůdou Karmen, ale tím, jak rostla pěstební plocha, bylo stále obtížnější ji sklízet, protože nazrává současně a její sklizňové období trvá 14 až 18 dní. Rozšířili jsme tedy sortiment o odrůdy Korona a Senga Sengana. Ty byly sice chutné, ale jejich výnos je již v dnešní době nedostatečný, takže jsme se zaměřili na holandské odrůdy například Elsanta, Honeoye, nebo Darselect a dnes pěstujeme novinky, jako jsou Rumba Wendy, velmi dobrá odrůda je také Sonáta a další, které postupně zkoušíme v našich podmínkách,“ říká pěstitel. „Zkrátka soustřeďujeme se na ty nejmodernější odrůdy, které se pěstují ve světě, protože mají velice zajímavý výnos, dobrou chuť a dlouhou sklizeň. Začínají totiž jako velice rané a končí jako velice pozdní,“ dodává.
I u té sebekvalitnější odrůdy je však konečný výnos je daný podmínkami, jaké rostliny mají. Podle Hanče záleží především na tom, jak pěstitel půdu pro výsadbu jahod připraví, aby rostlina dokázala kvalitně vyživit všechny plody. V podmínkách České republiky se výnosy pohybují zhruba od deseti do dvaceti tun plodů z hektaru. Je to však dáno lokalitou, půdou a pěstitelskou péčí, takže většina pěstitelů dosahuje v průměru deseti až 15 tun z hektaru.
Ve Vraňanech mají ale ještě jedno specifikum. Díky poměrně široké nabídce si zde zákazníci mohou vybrat z několika odrůd. „Jsou zákazníci, kteří přesně vědí jakou odrůdu chtějí a telefonicky se informují, zda ji už sklízíme. Cenu u všech odrůd ale necháváme stejnou. Nechceme zákazníky v jejich výběru nějak omezovat a to, že jim dokážeme nabídnou odrůdu, kterou od nás vyžadují, je z naší strany určitá přidaná hodnota,“ soudí Hanč.

Raději bez dotací Rodinná farma ve Vraňanech ale nenabízí pouze plody jahod ale také jejich sazenice, které pro své zákazníky množí asi na dvou hektarech. Pro profesionální pěstitele pak sazenice dováží přímo z Nizozemska od společnosti, kterou na území České republiky a Slovenska zastupuje.
K prodeji jahod postupně přibyly i další aktivity farmy, jako prodej medu, zahradnických potřeba, či truhlářského zboží a spolu s tím bylo třeba rozšířit areál vlastního obchodního střediska. „Široká a rozmanitá nabídka je zajímavá především proto, že přitáhne další zákazníky, kteří třeba nestojí ani tak o jahody, ale zaujme je například nabídka medu, a když pak vidí naše jahody, koupí si je také,“ soudí Hanč.
Samotný med je však pro farmu spíš vedlejším produktem, jde totiž především o včelstva, které jahodové porosty opylují. Těch farma vlastní na 150 a jejich chovem se zabývá otec obou bratří, který také veškerý med prodá v jejich prodejně. Kromě manželek a dětí je do provozu rodinné farmy zapojen i třetí bratr, který v zahraním centru zase nabízí svoje truhlářské výrobky a v sezóně pomáhá při sklizni
Zemědělská technika, závlahy, pozemky i areál zahradnického centra firma pořizuje z vlastních prostředků bez využití úvěrů a stejně přistupuje i k možnosti využít případně dotací z evropských strukturálních fondů stejný.
„Na všechno si musíme vydělat a nemáme zájem takhle získávat peníze, protože ty následné kontroly jsou pro nás spíš omezující. Máme dost své práce a nejsme ochotni se věnovat ještě kontrolorům. Radši vše financujeme ze svého, než abychom poslouchali, co všechno děláme špatně a co musíme udělat, abychom měli nárok na dotace,“ konstatuje farmář.
Přesto však podnik počítá s dalším rozvojem, má zájem nakupovat půdu, rozšiřovat sortiment i prodejní plochu svého zahradnického centra. „Stále vymýšlíme nové věci, ale především chceme zvyšovat kvalitu svého hlavního produktu ¬– jahod. Rádi bychom kvalitní české jahody nabídli ještě širšímu okruhu spotřebitelů. Dobrých jahod se u nás pěstuje totiž zatím stále málo,“ uzavírá Hanč.