Tvrzení, že biopaliva produkovaná v České republice zabírají plochu pro pěstování potravin, není podle zástupců Českého sdružení pro biomasu a Svazu výrobců bionafty pravdivé. Uvádí, že za rok po zrušení Zelené nafty mohou biopaliva naopak významně přispět k omezení skokového zvýšení cen potravin, které nyní Ministerstvo zemědělství předpokládá. Navíc již dnes přináší biopaliva do státního rozpočtu stovky milionů korun.
Politici v celé Evropě dnes podle zástupců Českého sdružení pro biomasu a Svazu výrobců bionafty používají vděčné klišé, že biopaliva první generace zabírají místo potravinám, čímž je zdražují. „Při bližším pohledu na situaci v České republice však dojdeme k závěru, že zemědělské půdy máme dostatek, aby stačila na stoprocentní potravinovou bezpečnost a ještě k tomu nabídla přibližně milion hektarů pro pěstování biopaliv,“ tvrdí.
„Zajímavým zjištěním je navíc fakt, že pravděpodobně díky biopalivům se v letošním roce stane české zemědělství energeticky soběstačné – spotřebuje se v něm stejně velké množství energie, jaké se v něm vyrobí,“ oznámil předseda Svazu výrobců bionafty Petr Jevič.
Obdobná situace je i v ostatních zemích střední Evropy. „Pod tíhou těchto argumentů již začíná couvat i Evropská komise, která ještě v loňském roce přišla s tím, že výrobu první generace biopaliv omezí jen na pět procent a podpoří moderní biopaliva z odpadů. Ta však v Evropě chybí, a proto nyní irské předsednictví navrhuje toto omezení pro konvenční biopaliva zrušit,“ informoval o nejnovějším vývoji na evropském legislativním poli šéf ředitel CZ Biom Jiří Trnka.
Z čísel je zřejmé také to, že výroba biopaliv přináší socioekonomická pozitiva. S výrobou MEŘO – FAME a bioetanolu je spojeno přibližně se 7100 pracovních míst, z toho 6450 spadá pod zemědělskou výrobu. „Zajímavá jsou v této souvislosti čísla přínosu do státní pokladny. Jeden pracovník pohybující se v biopalivářském sektoru do ní přinese za rok 225 až 250 tisíc korun (platba sociálního a zdravotního pojištění a zdanění přepočtených příjmů). To vše znamená celkový přínos 1,7–1,85 miliardy korun za rok,“ vypočítal pozitiva pro státní kasu Jevič.
Díky jednoduchým počtům se můžeme následně dobrat k překvapujícím závěrům. Daňová podpora pro FAME (B100), SMN 30 (B30) a E85 v roce 2011 totiž byla celkem 1,068 miliardy korun. Pokud tuto částku porovnáme s tou, která ukazuje přínos zaměstnanců do státního rozpočtu, vychází nám, že v Česku vyrobená biopaliva ztrátová nejsou – naopak díky nim stát vybere 0,55–0,7 miliardy korun čistého příjmu. „Zkrátka biopaliva nejenže nezabírají plochu pro potraviny, ale navíc státu pomáhají plnit rozpočet. Česká republika na produkci E85, SMN 30 a B100 rozhodně netratí. Naopak,“ doplnil Jevič.
Již v roce 2014 skončí podpora takzvané Zelené nafty. Zemědělci tak přijdou o možnost využít vratky na naftu. Tím se zvedne cena za litr o přibližně 3,50 Kč proti roku 2012, kdy byla vratka ještě vyšší dokonce o více než 6,5 Kč.
„Použití B100 přináší zemědělcům možnost, toto skokové zvýšení nákladů alespoň částečně zredukovat. Místo 27 korun za konvenční naftu by platili jen 23 korun za bionaftu. To je výrazná úspora čtyř korun na litr. Ta může pomoci zabránit výraznému vzrůstu cen potravin,“ vysvětlil Karel Hendrych ze společnosti PREOL.
