Na Státní veterinární správu a další dozorové orgány obracejí zákazníci a dožadují se nápravy neutěšeného stavu, kdy jim jsou údajně prodávány nekvalitní až nebezpečné mléčné výrobky. Uvedené informace prokazují základní neznalost nebo záměrnou manipulaci, sdělil mluvčí veterinárního dozoru Josef Duben.
Nesmyslná je například informace o škrobech geneticky modifikovaných. U škrobů jsou dvě kategorie modifikací - fyzikální a chemická, genetická manipulace škrobu je z podstaty věci naprosto nemožná. Fyzikální modifikace je vyvolána působením tlaků a teplot, chemická působením chemických látek (louhů, kyselin), aby se získaly určité technologické vlastnosti (vázání vody za nižších teplot). V každém případě, než se jakákoli látka dostane na seznam povolených přídatných látek a získá svůj kód (E + číslo), musí projít rozsáhlými testy, jakýkoli negativní vliv modifikovaných škrobů na lidský organismus je tedy vyloučen, zdůvodnil Duben.
V nepravdivých tvrzeních se též tvrdí, že probiotické bifidobakterie v dlouho trvanlivých jogurtech jsou zvířecího původu, například Bifidus esencis nebo avicenc, které mají být údajně izolovány z kachen. To ale mluvčí vyloučil, neboť Bifidus esencis ani Bifidus avicenc podle něj neexistují.
Pokud jde o působení bakterií mléčného kysání a probiotických bakterií v zažívacím traktu, existuje velké množství nejrůznějších studií, převážná většina hodnotí tyto výrobky jednoznačně kladně právě z pohledu prevence alimentárních onemocnění (nemoci přenášené potravinami). Je pravdou, že bakterie mléčného kvašení (v případě jogurtu jde o Lactobacillus delbrueckii subsp. bulgaricus a Streptococcus thermophilus) obtížně překonávají kyselé prostředí žaludku a do střeva jich u zdravého člověka projde jen malé množství. Bifidobakterie odolávají lépe a dokážou střeva osídlit. Těchto vlastností se využívá zejména po léčbě antibiotiky, kdy takové „kulturní“ mikroorganismy osídlí zažívací trakt a svou činností brání rozvoji patogenních (choroboplodných) zárodků. „Lze jednoznačně říci, že žádný jogurt vyráběný v České republice neohrožuje zdraví lidí tak, jak je někdy v podobných zprávách popisováno,“ konstatoval Duben.
Tvrzení, že nejoblíbenější jogurty nejsou jogurty, ale zahuštěná obarvená hmota, která mléko neviděla ani z vrtulníku nemůže být v žádném případě bráno vážně. Bez mléka jogurt nelze vyrobit. „Aby jogurt byl jogurtem, musí obsahovat minimálně deset milionů jogurtových bakterií v jednom mililitru. Aby se bakterie takto namnožily a navíc vydržely živé až do konce doby spotřeby, musí mít k dispozici mléko a živiny v něm obsažené. Živé mikroorganismy, které zajišťují přeměnu mléka na jogurt prokysáváním mléčného cukru laktózy, vyžadují optimální podmínky pro růst z pohledu teploty, dostatku živin a jsou citlivé na přítomnost cizorodých látek (antibiotik, zbytků dezinfekce). Proto je pro výrobu jogurtů nutné používat mléko té nejvyšší kvality,“ uvedl Duben. Tento parametr zkouší výrobci pravidelně, veterinární dozor výsledky kontroluje a namátkově odebírá úřední vzorky a přesvědčuje se, že výrobcem předkládané výsledky odpovídají pravdě.
