O likvidace solárních panelů je zájem

Zájem o ekologickou likvidaci solárních panelů má stále více firem a už se mezi sebou přetahují o klienty. Pokud totiž bude stanovena minimální sazba 5,50 koruny za likvidaci kilogramu hmotnosti solárního panelu, mohou kolektivní systémy podle odhadů spravovat až 1,1 miliardy korun. Licenci drží v současnosti kolektivní systémy Asekol Solar, Rema PV Systém a Retela. Jako konkurence nově vznikla společnost REsolar, založili ji výrobci fotovoltaických panelů a provozovatelé českých solárních elektráren.

Oslovené zavedené kolektivní systémy však kritizují, že ještě nezačala platit vyhláška ministerstva životního prostředí (MŽP). Ta je zatím v připomínkovém řízení, stanovuje výši poplatku za recyklaci solárních panelů. U nově vznikajících firem to může působit problémy i po právní stránce, řekl dnes ČTK jednatel Retely Jaroslav Vladík. Pochybuje také o rychlosti, s jakou by nové kolektivní systémy mohly získat licenci u MŽP. David Beneš z Rema PV Systém se obává, že nové subjekty za licence na ministerstvu silně lobbují.
"Obzvlášť REsolar byl po právní stránce založen 3. června, a jestli si žádal o licenci, tak ji tam musel dát dnes nebo zítra. Pokud ji dostane do 30. června, bude to velmi nestandardní průběh, protože po celých osm let tu licenci takto nikdo nezískal," řekl Beneš.Nová firma REsolar podle Beneše nemá vybudovaný systém a nebude prý schopna doložit smlouvy se zpracovateli. "My jsme je museli dokládat i smlouvy se sběrnými místy, to jsou stovky smluv a uzavřít je na novou společnost není žádná legrace," míní Beneš.
Kolektivní systémy musejí být funkční proto, aby mohly uzavírat smlouvy s provozovateli solárních elektráren. Ti mají už do konce června povinnost registrovat se do některého ze systémů pro zpětný odběr vysloužilých solárních panelů. Nařízení se přitom týká téměř 22 000 subjektů, včetně drobných vlastníků solárních panelů. Zájem o smlouvy ze strany "solárníků" je podle Beneše prý veliký.
Nové kolektivní systémy se prý snaží podepisovat rozporné smlouvy o smlouvě budoucí a vyvolat pocit, že budou určitě zaregistrovány v dohledné době. "Je to nekalé soutěžní jednání," stěžuje si Beneš. Za nově vzniklou společností REsolar je podle Beneše i jedna z největších fotovoltaických elektráren Vepřek, která nemá jasného majitele. Beneš se obává, že pokud nové kolektivní systémy licenci nezískají, budou působit na partnery, aby smlouvy neuzavírali s nikým, tím mohou obcházet zákon.
Zatím se přesně neví, jak se budou stamilionové částky, které se vyberou za poplatky na recyklaci vysloužilých solárních panelů od provozovatelů solárních elektráren, spravovat. Ministerstvo financí, které v současné době připomínkuje vyhlášku, má nastavit finanční a garanční mechanismy a způsob nakládání s vybranými penězi v dalších 25 letech. Beneš doufá, že peníze budou uloženy na transparentních účtech u českých bank.
Solární elektrárny kritizují zástupci průmyslu, podle kterých je rozvoj fotovoltaiky hlavní příčinou zdražování elektřiny. Na podporu solárních elektráren jdou zhruba dvě třetiny z 44,4 miliardy korun, jež letos míří na podporu obnovitelných zdrojů v ČR. Spotřebitelé platí v ceně proudu 583 korun za každou megawatthodinu elektřiny.