Nižší poplatky za zábor půdy jsou nejisté

Osud senátní snahy, která by měla snížit poplatky za zábor půdy pro rozšíření průmyslových zón na úroveň platnou před třemi lety, je ve Sněmovně nejistý. Sněmovní výbory se rozcházejí v postoji k této úpravě. Hospodářský výbor ji podpořil, výbor pro životní prostředí ji ale dnes odmítl.

Spoluautorka návrhu Veronika Vrecionová řekla, že tento výbor by chtěl spíše počkat na obsáhlejší novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, kterou připravuje ministerstvo životního prostředí. Senátorka ale podotkla, že ministerstvo svou verzi chystá již dva roky.
Komplexní novelu teprve bude projednávat Legislativní rada vlády, poznamenala Vrecionová s tím, že schvalovací procedura této novely může být ještě dlouhá a že do Sněmovně dostane nejdříve na podzim. K přijetí senátní předlohy by mohl pomoci ještě sněmovní zemědělský výbor, který ale její projednávání zatím přerušil.
Snížení poplatků, které žádal mimo jiné Svaz měst a obcí kvůli usnadnění výstavby, je podle tvůrců novely o ochraně zemědělského půdního fondu v souladu s chystanou obsáhlejší úpravou. Ve Sněmovně ale měla už v prvním kole schvalování své kritiky a odpůrce včetně ministra Tomáše Chalupy.
Poplatek by se měl podle předlohy snížit na úroveň před přijetím zákona, kterým byl zvýšen podle typu půd na dvou až devítinásobek. Zvýšení bylo reakcí na překotnou výstavbu fotovoltaických elektráren na zemědělské půdě. Fotovoltaický boom byl ale omezen jinými nástroji. Kvůli příliš vysokým poplatkům stát na nich podle údajů z loňského léta dostal jen asi 35 milionů korun místo očekávaných 1,7 miliardy korun.
Novela by měla také zrušit poplatky za vynětí pozemků ze zemědělského půdního fondu kvůli stavbě silnic, plynovodů a elektrického vedení. Senátoři změnu zdůvodňují tím, že poplatky představují mnohdy zatížení veřejných rozpočtů a jsou často jen neúčelným přehazováním finančních prostředků mezi veřejnými finančními zdroji.