Už od letošního roku mají pomáhat s přibližováním dřeva na hůře dostupných místech na Šumavě chladnokrevní koně. V budoucnosti by správa národního parku využívala šedesát až osmdesát koní. Zvířata na speciální práci bude NP Šumava brát ze státního zemského hřebčince v Písku. Park počítá s tím, že bude připravovat i ukázky těchto prací pro turisty. Uvedl to ředitel parku Jiří Mánek.
Připomněl, že koně na Šumavu vždycky patřili a tedy proto je tam chtějí vrátit. Podle něj tento způsob přibližování dřeva de facto skončil v roce 2004 po odchodu Ivana Žlábka z funkce ředitele NP Šumava. Mánek dodal, že tento způsob práce se dřevem je šetrnější k přírodě a měl by snížit poměr mechanické manipulace se stromy.
Park plánuje, že by v budoucnosti mělo k dispozici koně každé územní pracoviště. Uvedl, že už má zhruba zmapované šumavské lokality, na nichž by zvířata nahradila stroje. Na každém územním pracovišti by byl i jeden kočí, doplnil garant projektu Ivan Žlábek.
Chladnokrevní koně mohou vykonávat práci několik let. Podle Žlábka je ideální je používat mezi čtvrtým a dvanáctým rokem jejich života.
Projekt slouží i k zachování genofondu českých chladnokrevných koní. Písecký hřebčinec zajistí pro práci na Šumavě nejen výcvik koní, ale obstará i potřebné školení pro kočí.
