Vláda má ve středu projednávat sporný návrh zákona o Národním parku Šumava, který předkládá ministr životního prostředí Tomáš Chalupa.. Zákon má například pozměnit zóny parku nebo umožnit zásahy proti kůrovci. Návrh je podle ekologů v rozporu se zásadami ochrany přírody, krajiny a biodiverzity, má i četné právní nedostatky a zredukuje oblasti ponechané přírodě. Proti se postavil i ministr zahraničí a místopředseda vlády Karel Schwarzenberg.
Že jde návrh zákona na samou hranu legislativních možností, připustil už dříve náměstek ministra životního prostředí Tomáš Tesař. Ministerstvo se ale podle něj snažilo nalézt o kompromis. "I já sám otevřeně říkám, že jsou v zákoně věci, že kdyby záležely jen na mně, tak by tam nebyly, ale respektuji kompromis," uvedl Tesař.
Ekologové doporučují, aby vláda zákon neschválila. Upozorňují také, že zákon neprošel zákonnou procedurou přípravy předpisu o vyhlášení chráněného území. Ve Sněmovně je v současnosti také kontroverzní návrh Plzeňského kraje.
Ministerstvo zahraničí v připomínkovém řízení mimo jiné protestovalo proti tomu, že chce MŽP kvůli kůrovci umožnit těžbu i na 4,6 procenta plochy národního parku, která patří do zóny s nejpřísnějším režimem. Podle MŽP se ale musí kůrovec zlikvidovat i s tím, že se bude zasahovat do první zóny.
Ekolog z Hnutí Duha Jaromír Bláha upozornil, že se k předpisu o vyhlášení chráněného území nevyjádřily všechny obce a vlastníci. "Doporučil bych zákon odmítnout, protože to je paskvil po právní stránce, na což upozornila i Právnická fakulta Univerzity Karlovy loni v srpnu. Od té doby se nezměnil, ministr Chalupa ho upravil jen v drobnostech," řekl Bláha. K němu se připojil i zástupce Stínové vědecké rady NP Šumava Jaroslav Vrba.
Právníci tehdy v dopise ministrovi uvedli, že návrh zákona je například jednostranně zaměřený na rozvoj podnikatelských aktivit a v rozporu s mezinárodními standardy ochrany přírody. Na nevhodnost zákona také v dopise Chalupovi loni poukázali evropští vědci a odborníci.
MŽP zpracovalo návrh zákona jako speciální předpis vůči zákonu o ochraně přírody a krajiny. Obyvatelé s trvalým pobytem na území národního parku budou moct podle návrhu vstoupit bez povolení do první zóny parku i mimo vyznačené cesty, stačit jim bude souhlas pro vjezd motorových vozidel, která budou moct zůstat mimo místní komunikace.
Zákon navrhuje, aby nejpřísněji chráněná první zóna parku zabírala 26,53 procenta jeho rozlohy, v bezzásahovém režimu má být 22,08 procenta. Rozloha druhé zóny bude bude 59,87 procenta a třetí zóny 5,12 procenta. V druhé zóně se podle návrhu bude hospodařit šetrně vůči přírodě.
Ministerstvo zahraničí například požadovalo, aby celá první zóna národního parku, více než čtvrtina jeho celkové rozlohy, zůstala bezzásahová. Navíc by se oproti návrhu MŽP zrychlilo převedení části druhé zóny parku s méně přísným režimem do zóny první. Odmítlo také vynětí části území z národního parku kvůli lanovce na Hraničník. Podobně jako Schwarzenberg argumentují i ekologové. Zcela opačný názor na šumavský zákon má ale ministerstvo pro místní rozvoj.