Modifikovaný pohled (komentář)

Nedávno zveřejněné informace o světových pěstebních plochách geneticky upravených plodin řadu laiků i odborníků překvapily. Ukázalo se totiž, že produkty vyspělých technologií, mezi něž geneticky modifikované organismy patří, dnes využívají ve větší míře rozvojové země, než země vyspělé, k nimž se stále ještě řadí i Evropská unie, byť tomu její ekonomická ani demografická situace ve srovnání s některými rozvojovými zeměmi příliš neodpovídá.

O Evropě se říká, že bude za pár let světadílem důchodců, skomírajícího průmyslu a památek, na které se možná budou jezdit dívat bohatí občané Číny, Indie či Brazílie.
Přeborníkem v pěstování geneticky modifikovaných plodin jsou sice zatím Spojené státy, ale hned za nimi stojí tři výše jmenované země, kde jejich plochy každoročně narůstají značným tempem. Pět zemí Evropské unie, včetně České republiky, se se svojí Bt kukuřicí geneticky upravenou proti zavíječi krčí kdesi na chvostu a její pěstitelé jsou mnohdy cílem nevybíravých útoků ekologických aktivistů. I když evropská hospodářská zvířata konzumují podobně upravenou sóju z jihoamerických polí, chová se unie k těmto plodinám jako k nebezpečným jedům, přestože podle vědců neexistují žádné dostatečně přesvědčivé důkazy, které by takový přístup ospravedlňovaly.
Ekonomické výhody pěstování geneticky modifikovaných plodin jsou však vidět na první pohled a dravé rozvojové země s dynamickým růstem svých makroekonomických ukazatelů to, na rozdíl od stagnující Evropy, velmi rychle pochopily.
Je jistě pravda, že kvalitní a harmonický život pouhý růst hrubého národního produktu nikomu nezajistí, jenže geneticky modifikované plodiny mnoha obyvatelům v řadě rozvojových zemích právě takový život umožnily. A jak se zdá, prospěly přitom i životnímu prostředí.