GM plodiny zvyšují zisk pěstitelů

Rozloha půdy, na níž se v roce 2012 pěstovaly geneticky modifikované (GM) plodiny, se meziročně celosvětově zvýšila o šest procent na nový rekord 170,3 milionu hektarů. Uvedla to výroční zpráva organizace ISAAA, která sleduje a podporuje využívání biotechnologií v zemědělství, s tím, že za 17 let komerčního pěstování GM plodin se obhospodařovaná plocha zvýšila stonásobně z 1,7 milionu v roce 1996. Loni také poprvé v historii pěstovaly tyto plodiny rozvojové země na větší výměře než vyspělý svět.

."Biotechnologické plodiny jsou nejrychleji zaváděnou plodinovou technologií v moderní historii," uvedl zakladatel a předseda ISAAA Clive James ve výroční zprávě organizace.
James také připomněl, že skeptici a odpůrci GM organismů kdysi považovali nástup biotechnologií v rozvojových zemích za nemožný a tvrdili, že jsou určeny jen pro vyspělé země. Rozvojové země přitom loni rozšířily plochu pro pěstování GM plodin o 11 procent a na globálním celku se podílely 52 procenty. V průmyslových zemích se tato rozloha zvýšila o tři procenta.
GM plodiny loni pěstovalo rekordních 17,3 milionu zemědělců, což bylo asi o 600 tisíc více než v roce 2011. Přes 90 procent z nich byli malí farmáři z rozvojového světa.
Zpráva vysvětluje rychlé zavádění GM plodin v rozvojovém světě rostoucím povědomím o jejich výhodách. Ty podle zprávy spočívají nejen ve zvýšených výnosech, ale i v úspoře energie, práce lidí i strojů, v nižší spotřebě pesticidů, vyšší kvalitě produkce a možnosti více sklizní ročně.
ISAA vypočítala, že GM plodiny, které takzvaní zelení aktivisté odmítají jako rizikové pro životní prostředí, za 15 let do roku 2011 ušetřily 473 tisíc tun pesticidů. K ochraně biodiverzity přispěly uspořením 108,7 milionu hektarů půdy a jen v roce 2011 se zasloužily o snížení emisí oxidu uhličitého o 23 milionů tun, což představuje roční emise více než deseti milionů automobilů.
Nové plodiny rovněž zmírnily chudobu více než 15 milionů malých farmářů, což spolu s jejich rodinami odpovídá podle zprávy asi 50 milionům lidí. "Biotechnologické plodiny zajišťují podstatné a udržitelné sociálně-ekonomické a ekologické přínosy," uvedl James.
Zdaleka na největší ploše se nadále pěstují biotechnologické plodiny v USA, kde pro ně loni bylo vyčleněno 69,5 milionu hektarů. K nim se však rychle blíží Brazílie, kde se rozloha půdy pro GM plodiny zvýšila meziročně o 21 procent na 36,6 milionu hektarů.
Podle aktuální studie vypracované asociací ABRASEM (Brazilian Association of Seeds and Seedlings) pěstování těchto plodin hospodářskou situaci zemědělců v Brazílii od zavedení technologie v pěstitelské sezóně 1996/97 výrazně zlepšilo. Jak se uvádí v průzkumu provedeném poradenskou společností Celeres, za celkem 16 let narostly dodatečné zisky pro tamější zemědělce v přepočtu na 11,4 miliard eur a pro výrobní společnosti na dalších 2,7 miliardy eur. Hospodářské výhody pro zemědělské podniky vznikly snížením nákladů, především však nárůstem produktivity.
Zhruba 58 procent celkově dosažených dodatečných zisků připadlo v Brazílii na obiloviny, ačkoli nové technologie zde byly používány až od sezóny 2008/09, což je srovnatelně kratší doba, uvádí Celeres. U sóji se příjmová situace na základě GM osiva od roku 1996/97 zlepšila celkem o 39 procent, u bavlny od zavedení technologie v roce 2004/05 o tři procenta. V příštích letech mohou brazilští zemědělci podle studie ABRASEM díky GM osivu očekávat ještě další, až razantní nárůst příjmů. Do sezóny 2021/22 tak podle studie v zemi vzroste zisk zemědělců celkem na 72,6 miliardy eur a dodatečné zisky výrobních společností dosáhnou v tomto období zhruba 16,1 miliardy eur.
GM plodiny se loni pěstovaly v osmi průmyslových a 20 rozvojových zemích. Těchto 28 zemí se přitom na světové populaci podílí asi 60 procenty. Rozvojovému světu v tomto ohledu vedle Brazílie dominují Čína, Indie, Argentina a Jihoafrická republika, které se na globální rozloze půdy pro GMO loni podílely 46 procenty. Pět zemí Evropské unie včetně České republiky a Slovenska pěstovalo loni Bt kukuřici odolnou proti zavíječi, což je jediná GM plodina, která se zde pěstuje. Její rozloha se proti ropku 2011 zvýšila o 13 procent na rekordních rozloze více než 129 tisíc hektarů.
V České republice nicméně plochy s Bt kukuřicí loni meziročně klesly o 40 procent na 3050 hektarů, což byla třetí nejnižší výměra od roku 2005, kdy se u nás plodina začala pěstovat.
V roce 2010 začal v ČR a v několika dalších zemích Evropské unie německý koncern BASF pěstovat geneticky modifikované brambory odrůdy Amflora. O rok později BASF pěstování přerušil kvůli nedostatku sadby. Začátkem loňského března firma uvedla, že kvůli odmítavému postoji EU přesunula své aktivity v oblasti GM plodin do Severní a Jižní Ameriky.
Značná část evropských spotřebitelů odmítá biotechnologie pod vlivem kampaní zelených organizací a zastánců biopotravin, kteří označují GM technologii za nebezpečnou lidskému zdraví a přírodě. Dlouhodobé výzkumy po celém světě ale taková rizika neprokázaly; výsledky ojedinělých dílčích studií sice naznačující negativní efekty, následná ověřování jew však zpravidla nepotvrzují či vyvracejí.