České sdružení pro biomasu CZ Biom chce přimět ministerstvo zemědělství k vypsání dotačního titulu na pěstování rychlerostoucích dřevin. Na dnešním setkání v Průhonicích u Prahy členové sdružení vyzvali ministra zemědělství Petra Bendla k diskusi o této záležitosti a k zařazení příslušného dotačního titulu do Programu rozvoje venkova na období 2014 až 2020. Informoval o tom výkonný ředitel sdružení Jiří Trnka. Ministerstvo ale podle mluvčího Jana Žáčka v současnosti o takových dotacích neuvažuje.
Rychlerostoucí dřeviny se pěstují a sklízí jako energetické plodiny pro výrobu obnovitelné energie. V evropských podmínkách jde zejména o vrby a topoly. Podle Trnky se objevují obavy z necitlivého pěstování dřevin nezemědělskými subjekty na extrémně velké ploše. Podle Trnky se to může stát v případě, kdy od toho dá stát ruce pryč a nebude dotovat tuto záležitost. Pokud by byl vypsán nějaký dotační titul, tak si stát může klást podmínky. Sdružení podle něj podporuje spíše vznik menších ploch, které by zemědělcům rozrůznily jejich příjmy a pomáhaly jim v samozásobitelství. Trnka dodal, že když se všechno dělá rozumně, tak to má určitě větší efekt a je to přirozenější než nějaké megalomanské projekty.
Žáček uvedl, že prioritou zemědělství je výroba potravin, ať už živočišného nebo rostlinného původu, což je zakotveno i v chystané Strategii pro růst českého zemědělství. V minulosti podle něj docházelo k podpoře nepotravinářské zemědělské produkce, čímž se rozmělnily dotace a důsledkem toho bylo zhoršení konkurenceschopnosti českého potravinářství. Ministr Bendl není zastáncem velké podpory nepotravinových výrobků, jako u řepky nebo rychlerostoucích energetických dřevin, dodal mluvčí. To je důvod, proč se v současnosti o dotacích pro toto odvětví neuvažuje, poznamenal Žáček.
Rychlerostoucí dřeviny se podle Trnky začínají prosazovat i bez dotací na komerční bázi a jejich výměra neustále stoupá. V současnosti se v Česku pěstují na 1500 hektarech. Nárůst ploch umožňuje mechanizace, která pěstování zlevňuje. Potenciál ČR z pohledu poptávky po štěpce je podle Trnky 80 000 hektarů.