Evropská komise učinila tento týden ve středu první krok k vytvoření rámce pro politiku Evropské unie v oblasti změny klimatu a energetiky do roku 2030. Přijala zelenou knihu, kterou se k obsahu tohoto rámce do roku 2030 zahajuje veřejná konzultace. Komise rovněž zveřejnila konzultativní sdělení o budoucnosti zachycování a ukládání oxidu uhličitého v Evropě, jehož cílem je zahájit diskusi o možnostech, jak zajistit brzké zavádění těchto technologií. Komise též přijala zprávu, v níž hodnotí pokrok členských států při dosahování jejich cílů v oblasti obnovitelných energií do roku 2020, a zprávy o udržitelnosti biopaliv a biokapalin spotřebovaných v rámci EU. Uvádí se to v tiskové zprávě Evropské komise.
„Musíme rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 vymezit co nejdříve, abychom zajistili patřičné investice, které nám přinesou udržitelný růst, energii za dostupné konkurenční ceny a větší spolehlivost energetických dodávek,“ prohlásil Günther Oettinger, komisař EU odpovědný za energetiku. „V novém rámci musíme zohlednit dopady hospodářské krize, ale musíme být také dostatečně ambiciózní, abychom dosáhli nutného dlouhodobého cíle, jímž je snížit do roku 2050 emise o 80–95 %.“
Connie Hedegaardová, komisařka EU pro oblast klimatu, k tomu uvedla: „Závislost Evropy na fosilních palivech ze třetích zemí každým rokem vzrůstá. Pro Evropany z toho vyplývají faktury s vyššími a méně cenově dostupnými sazbami za energii. To není žádoucí ani pro klima, ani pro naše hospodářství a konkurenceschopnost. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli, že Evropa by se měla do roku 2050 stát společností s nízkou produkcí uhlíku. Stanovili jsme si cíle do roku 2020, ale pro většinu investorů je tento termín příliš krátký. Je čas vymezit si cíle do roku 2030. Čím dříve tak učiníme, tím větší jistotu poskytneme našim společnostem a investorům. A čím ambicióznější ty cíle budou, tím lépe pro klima.”
V zelené knize o rámci politiky do roku 2030 se nastoluje řada otázek, mezi jinými:
• Jaký by měl být druh, povaha a úroveň cílů v oblasti klimatu a energie, které si pro rok 2030 stanovíme?
• Jak dosáhneme soudržnosti mezi jednotlivými nástroji politiky?
• Jakým způsobem můžeme dosáhnout, aby energetický systém nejlépe přispěl ke konkurenceschopnosti EU?
• Jakým způsobem můžeme zohlednit rozdíly mezi členskými státy, pokud jde o schopnost jednat?
Konzultace potrvá do 2. července. Rámec politiky EU v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030, který bude vycházet ze stanovisek vyjádřených členskými státy, orgány EU a zúčastněnými stranami, plánuje Komise předložit do konce tohoto roku.
Díky vyjasnění této problematiky získají investoři jasnou perspektivu a podpoří se inovace a poptávka po nízkouhlíkových technologiích, což přispěje k pokroku při vytváření konkurenceschopnějšího a udržitelnějšího evropského hospodářství se spolehlivějšími dodávkami energie. Rámec do roku 2030 bude stavět na zkušenostech a poznatcích získaných z provádění rámce do roku 2020, s tím, že určí, kde je možno dosáhnout zlepšení. Zohlední také změny, k nimž od roku 2020 dojde, jako např. změny v energetickém systému a hospodářství, jakož i v mezinárodním vývoji.
Ve středu zveřejněné konzultativní sdělení označuje překážky, které zabránily tomu, aby se technologie zachycování a ukládání oxidu uhličitého vyvíjely tempem, s nímž se v roce 2007 původně počítalo. Například kvůli cenám v systému EU pro obchodování s emisemi, které jsou výrazně nižší, než se původně očekávalo, nemají hospodářské subjekty žádný důvod, aby do zachycování a ukládání oxidu uhličitého investovaly.
Sdělení se zabývá možnostmi, jak podpořit včasné prezentace a urychlené zavedení technologií pro zachycování a ukládání oxidu uhličitého v Evropě, a vyzývá k předkládání příspěvků na téma úlohy zachycování a ukládání oxidu uhličitého v Evropě. Reakce respondentů konzultace budou podkladem pro práci Komise na rámci politiky do roku 2030.
Ze zprávy o pokroku v oblasti obnovitelné energie vyplývá, že současný rámec politiky pro právně závazné cíle v oblasti obnovitelných zdrojů energie vedl k výraznému růstu odvětví obnovitelných energií do roku 2010, kdy podíl energie z obnovitelných zdrojů v EU činil 12,7 %. Aby se pokrok udržel a cílů bylo v roce 2020 dosaženo, je zapotřebí vyvinout více úsilí, zejména při vytváření jistoty pro investory, snižování administrativní zátěže a zvýšení přehlednosti při plánování.
