Státní zemědělská a potravinářská inspekce vloni stanovila jen zdejším maloobchodním řetězcům, zhruba o čtvrtinu vyšší pokuty než v roce předchozím. Problémů s nekvalitními potravinami na pultech našich obchodů však neubylo. A netýká se to jen řetězců, ale i jiných prodejců a také výrobních závodů.
Inspektoři krajských veterinárních správ i Státní zemědělské a potravinářská inspekce musejí být vybaveni dostatečnou dávkou otrlosti, aby se bez újmy na zdraví dokázali vypořádat s nálezy plesnivého masa, uzenin či jiných potravin. O něco snadnější to možná mají při kontrole doby jejich trvanlivosti, ale pokud narazí na zboží bez prokázaného původu mohou s tím být spojena i další rizika.
Pevně věřím, že v žádném tuzemských masokombinátů či řeznictví nevyrábějí úmyslně klobásy z hovězích mršin, jako to zřejmě léta dělali v jednom zpracovatelském závodě nedaleko polské Lodže. Stejně tak neočekávám v potravinách domácí provenience technickou sůl, jed na krysy, nebo další chemikálie ohrožující lidské zdraví. Jenže právě tohle všechno a ještě mnoho dalšího v nich může klidně být, protože ne vždy se vyrábějí z toho, co pochází z bezpečných tuzemských zdrojů. Je sice těžké pochopit, že i přes dopravní a další náklady se vyplatí českému výrobci uzenin dovážet ke zpracování maso z druhého konce Evropy, ale asi ano. V jihočeské Studené to tak dělají a český salám vyrábějí z masa dodaného z Itálie. A ta trocha koniny, kterou v něm našli v Tesku, vlastně už ani nestojí za řeč. Vždyť ani volný obchod není zadarmo. Jde ale o to, abychom ho neplatili vlastním zdravím.