Maloobchodem napříč Evropou zmítá jeden potravinový skandál za druhým. Ze záměrného zaměňování potravin se zřejmě stává výnosný obchod. Nejde o podomní prodej, ale o tuny závadného zboží a závratné zisky. Začalo to koninou, pokračuje vepřovým či falešnými biovejci. Konina se našla v českých salámech. Přestože řada firem v řetězci deklaruje platné certifikáty bezpečnosti potravin, nefunguje v mnoha případech jejich prosazování do praxe a důsledná kontrola. Uvedli to zástupci nadnárodní společnosti United Registrar of Systems Czech (URS Czech), jež se zabývá certifikací mezinárodních podnikových standardů.
Petr Maličovský, generální ředitel, z URS Czech se shoduje s názorem Výboru pro životní prostředí a bezpečnost potravin Evropského parlamentu (ENVI), podle kterého je nutné zpřísnit sankce za falšování značení zboží s tím, že podvody se značením zboží a s jeho složením se musí stát trestným činem. „Mne pochybení jako zákazníka nemusí zajímat. Chci vědět, zda bezděčně nejím koninu. Je tedy potřeba lépe uplatňovat stávající pravidla, jasněji značit potraviny a provádět více kontrol. Současná legislativa může být sebelepší, ale pokud nebude právo vymáháno a viníci tvrdě trestáni, je legislativa sama o sobě k ničemu,“ míní Maličovský.
Realita je však opačná. Počet inspekcí se snižuje, kontroly jsou často ohlašovány předem, pravomoci kontrolních orgánů jsou omezovány nebo inspekce prováděné průmyslem bez následné kontroly ze strany státního dozoru. Spotřebitelé pak nejsou chráněni tak, jak by měli být, míní zástupce URS Czech.
Podle auditorů z URS Czech by měly přitvrdit kontroly navzdory nelibosti firem a sankce za falšování značení zboží by se měly zpřísnit. Jen tak potravinové skandály v Evropě zmírní intenzitu. „Velmi slabým článkem je systém prosazování a kontroly. Tím myslím formální rozdělení odpovědnosti mezi útvary kontroly a nedostatek vzájemné spolupráce. Z těchto důvodů je každodenní realitou pochybná důslednost při výkladu pravidel zaručujících, že jsou potraviny skutečně bezpečné a obsahují látky, které jsou uvedeny na obale,“ říká Petr Maličovský. Porušení bezpečnosti potravin je pak výsledkem čiré nedbalosti, při níž dochází ke klamání spotřebitele.
Chybě v podobě nedostatečného dodržování bezpečnosti potravin by mohlo být při troše dobré vůle zabráněno ještě před jejím vznikem a za minimálních nákladů. Pokud se na to totiž přijde, jsou naopak ztráty obrovské. Každé objevené pochybení při dodržení bezpečnosti potravin vede ke zvýšené aktivitě kontrolujících úředníků. „Zastaví produkci surovin, je odebrán vzorek pro vyšetření, zastaví se distribuce hotových výrobků, v nichž existují "podezřelé" materiály. Všichni výrobci by tak měli mít především zájem dodržovat systém řízení a podílet se na jeho trvalém zlepšování. Výsledkem je minimalizace nežádoucích účinků,“ tvrdí Bartosz Ratowski, obchodní ředitel URS Polska.
Koňské maso není pro člověka zpravidla zdravotně závadné, jeho nepřiznaná záměna za jiné druhy masa je ale podvodem. Jako náhražka hovězího se koňské maso se objevuje především proto, že je levnější. Ovšem zdraví závadné látky obsahovat může. Jedná se o látku fenylbutazon, používanou jako veterinární přípravek pro koně i další zvířata. Ta se nesmí dostat do lidského potravního řetězce. Již v několika případech bylo testování přítomnosti fenylbutazonu v koňském mase pozitivní.
V českých salámech v jednom z největších řetězců byla zatajená konina. Laboratorní testy poprvé objevily neoznačené koňské maso v masném výrobku českého producenta. Další případ pochybení hlásí z Norska. Tamní úřad pro bezpečnost potravin našel vepřové maso v potravinách označených halal, tedy takových, které by měly být v souladu s islámskými zvyky. Muslimové kvůli náboženství vepřové maso jíst nesmějí. Přišlo se na to náhodou, při testování kvůli kauze s koňským masem. Rovněž francouzské úřady odhalily koninu v zásilce 320 tun masa, které prý bylo označeno jako čisté hovězí. Pocházelo z východní Evropy, především Rumunska, a mělo být dále zpracováno do polotovarů. Do Francie se dostala přes Nizozemí. Podobné pochybení s párky „povolenými“ pro muslimy zaznamenaly ve Velké Británii. Počátkem roku na záměnu masa přišly v Irsku a následně zasáhl další státy včetně České republiky.
Irské úřady věděly o problému již od konce loňského roku, oficiálně o něm však informovaly až letos v únoru. S jistotou proto nelze určit, jak dlouho už lidé v EU konzumují koninu v domnění, že jde o hovězí maso.
Problém však nezůstal jen u nás. Mezitím se rozšířil i do dalších částí světa - v Jižní Africe obsahovaly výrobky, označené jako hovězí, maso z kozlů, buvolů či oslů. Záměna se objevila i v USA.
Falešně deklarovaná biovejce se objevila v polovině německých spolkových zemí včetně Saska, které leží u hranic s Českem. Desítky německých drůbežáren dodávaly na trh miliony vajec, která neoprávněně vydávaly za bioprodukty.
Zdravotní nezávadnost jídla je hlavním předpokladem pro realizaci norem a standardů vedoucích ke snížení rizik. Patří mezi ně dodržování požadavků na kontrolu kritických bodů (teploty, křížení surovin atd.) tedy systém řízení kritických bodů, takzvaných HACCP (Hazard Analysis and Critical Control Points).
Společnosti v celém řetězci od výrobce po maloobchod by měly rovněž splňovat Systém managementu bezpečnosti potravin podle normy ISO 22000 a normy FSSC 22000 nově vcházející v platnost. Jen tak garantují spotřebitelům, že jejich produkty jsou vyrobeny s nadstandardními požadavky na bezpečnost potravin a eliminují rizika zdravotní nezávadnosti a prodeje nekvalitních potravin. To však předpokládá zavedení pevných základů v podobě takzvané správné výrobní praxe a správné hygienické praxe. Pokud je vše v pořádku, základní podmínka pro vznik kvality a bezpečnosti potravin je splněna.
