Černá zvěř, která se přemnožila, způsobuje na polích zemědělců miliardové škody a každý rok se zvyšují. Zemědělci se shodují, že je proto třeba změnit předpisy. Liší se však v názoru, jakým způsobem. Ministerstvo zemědělství nyní připravuje novelu zákona o myslivosti, která kromě jiného řeší vztahy mezi myslivci a zemědělci. Myslivci a ekologové naopak dlouhodobě upozorňují, že intenzivní zemědělství decimuje stavy drobné zvěře.
Dva roky starý odhad Agrární komory uváděl roční škody na zemědělských plodinách ve výši 3,5 miliardy korun. Viceprezident Agrární komory Jindřich Šnejdrla je dokonce přesvědčen, toto číslo je hodně nízké, škoda podle něj bude násobkem tohoto čísla. Porosty zemědělských plodin na některých místech poškozují zejména divoká prasata, jinde také daňci či populace jelena sika.
Na vysoké škody způsobené zvěří a potřebnou změnu legislativy upozorňuje například Asociace soukromého zemědělství (ASZ) sdružující zejména menší rodinná hospodářství. Tajemník asociace Jaroslav Šebek poukázal na to, že myslivecký zákon neprošel přes evidentní právní nevyrovnanost mezi vlastníky a nájemci zemědělských pozemků a lidovými myslivci za celých deset let v tomto směru žádnou hlubší novelizací.
Podle předsedy ASZ Josefa Stehlíka by zlepšení situace zemědělců napomohlo například zmenšení minimální výměry honiteb ze současných 500 hektarů. K založení honebního společenství by pak bylo potřeba méně lidí. Fungování menšího společenství by bylo jednodušší. S pronájmem zemědělské půdy by se podle Stehlíka mělo pojit také právo myslivosti, což v současnosti neplatí.
Podobný názor na to má i Šnejdrla. Zvěř se totiž podle něj živí výpěstky zemědělců, nikoli pronajímatelů, kterým je jedno, co se s úrodou nájemce stane. V Česku přitom na většina půdy hospodaří v důsledku historického vývoje nájemci, nikoli vlastníci půdy.
Podle Šnejdrly připravovaná změna zákona problém škod způsobovaných pěstitelům zvěří neřeší. Řekl, že pokud chceme zásadním způsobem snížit škody způsobované zvěří, musíme sáhnout do prováděcí vyhlášky zákona o myslivosti, zejména v pasáži, která se týká doby lovu, způsobu lovu a možnosti přikrmování a vnadění. Všechny skupiny černé zvěře by podle něj mělo být možné střílet celoročně
Z údajů Českého statistického úřadu vyplývám, že stavy drobné zvěře v ČR v posledních pěti letech klesly o desítky procent. Například počty koroptví byly loni téměř poloviční než v roce 2007, zajíců za stejné období ubylo takřka o pětinu. Mezi hlavní příčiny tohoto trendu podle myslivců patří změny v krajině, intenzivní zemědělství či tlak predátorů, kterých naopak přibývá.