Evropský parlament schválil svůj postoj k nastavení společné zemědělské politiky Evropské unie pro období 2014-2020. Mluvčí Občanské demokratické strany pro zemědělství Hynek Fajmon však považuje postoj europarlamentu z hlediska České republiky zatím spíše za zklamání.
„Zájem českého zemědělství a spotřebitelů je v tomto případě jednoznačný. Potřebujeme, aby zemědělská politika EU nabídla novým členským státům rovné podmínky, aby byla co nejjednodušší, nejtransparentnější a co nejméně byrokratická, a aby uměle nezvyšovala ceny produkce a nakonec i ceny potravin v obchodech,“ uvedl Fajmon. Zároveň neskrývá překvapení nad tím, že sociální demokraté a lidovecká poslankyně Roithová hlasovali důsledně proti těmto českým zájmům. Podpořili například drahý cukr nebo zastropování plateb podle velikosti farmy, které je pro české zemědělce nevýhodné.
Jak sdělil Fajmon, i díky hlasům europoslanců ODS prošla řada pozitivních pozměňovacích návrhů. Například se sníží proti návrhu Evropské komise rozdíly ve financování zemědělců mezi starými a novými členskými státy, žádný příjemce by neměl dostávat méně než 65 % průměru plateb v Evropské unii. Příjemci zemědělských dotací budou veřejně dohledatelní, což by mělo zvýšit transparentnost celé politiky pro občany. Došlo též k ostřejšímu vymezení pojmu aktivní zemědělec, které znamená vyloučení nezemědělských subjektů typů sportovních klubů nebo sportovních letišť z pobírání zemědělských dotací.
Občanští demokraté naopak nepodpořili postoj Evropského parlamentu k přímým platbám, který obsahuje princip zastropování podle velikosti. Zastropováníá je v rozporu se zájmy českého zemědělství, které je z historických důvodů založeno na větších farmách. Naštěstí bude možné zohlednit zaměstnanost v těchto podnicích a negativní dopady zastropování tak budou relativně menší, než se očekávalo.
Občanská demokratická strana nepodpořila ani zprávu o společné organizaci trhů. "Tato zpráva oproti původním představám Evropské komise doporučuje prodloužit kvótový režim u cukru až do roku 2020 a u vinné révy až do roku 2030. S těmito kvótovými režimy nesouhlasíme, protože přináší zbytečně vysoké ceny pro spotřebitele a omezují konkurenci na evropském trhu. Nesouhlasili jsme ani se zachováním exportních dotací u zemědělských komodit, protože se jedná o vážné narušení pravidel svobodného mezinárodního obchodu," vysvětlil Fajmon.
Parlament získal schválením Lisabonské smlouvy poprvé možnost spolurozhodovat o společné zemědělské politice EU, která byla dosud výhradní doménou Evropské komise a rady. Odlišnosti v pohledu na zemědělskou politiku jsou mezi institucemi EU značné a je otázkou, kdy se je podaří překlenout do přijatelného kompromisu. Fajmon doufá, že konečná podoba společné zemědělské politiky EU pro roky 2014-2020, která vzejde z vyjednávání mezi Bruselem a členskými státy, bude racionálnější, méně byrokratická a pro občany levnější a efektivnější.
