Oligopol řetězců je prý také u nás

Oligopol obchodních řetězců funguje i v Česku, uvedl v diskusním pořadu České televize prezident Potravinářské komory Miroslav Toman. Na vznik oligopolu velkých prodejních řetězců upozornil Evropský hospodářský výbor s tím, že tržní regulace v tomto případě selhává. Situací se má zabývat i Evropská komise, která chce zpřísnit pravidla pro obchodní řetězce.

"Oligopol funguje. Oni (obchodní řetězce) mají jen jediný cíl, nakoupit co nejlevněji a vybrat co největší zalistovací poplatky, bonusy a další věci," uvedl Toman. Zalistovací poplatky, lidově označované jako regálné, platí výrobci obchodníkům za umístění zboží v prodejně. Podle hospodářského výboru EU si obchodníci konkurují pouze ve vztahu k zákazníkům, ale nikoliv k dodavatelům potravin.
Opačný názor má prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Zdeněk Juračka. To, že by v Česku obchodníci vytvořili jakýsi kartel a jeho prostřednictvím tlačili na dodavatele, je podle něj vyloučené. Stejná situace, jaká platí při boji o koncové zákazníky, podle něj funguje i při nákupu zboží u jednotlivých prodejců, dodal.
Přestože ke kartelovým dohodám podle Juračky v Česku nedochází, objevuje se při prodeji potravin řada jiných nešvarů, které by podle něj bylo vhodné na evropské úrovni řešit. Běžným problémem, na který v poslední době narážejí kontroloři v řadě zemí EU, je nahrazování potravin různými lacinějšími náhražkami a jejich klamavé označování na etiketách zboží. Zpřísnění pravidel by tak podle Juračky nemělo dopadnout výhradně na obchodníky, ale mělo by se týkat i výrobců.
Podle Tomana se ale podobné potíže týkají tuzemských výrobců podstatně méně než zahraničních producentů potravin. U výrobků z Polska podle něj představuje záchyt problémových potravin řádově 25 procent, u českých výrobků do 14 procent a u výrobků označených značkou kvality "Klasa" do jednoho procenta. Důvodem jsou podle Tomana přísnější normy, které kvalitu potravin kontrolují během celého výrobního procesu a nikoliv až na pultech prodejců.
Zavádění přísnějších pravidel z EU se nelíbí ministerstvu zemědělství. "Bráníme se, aby se obchod reguloval na unijní úrovni," uvedla náměstkyně ministra zemědělství Jaroslava Beneš Špalková. Úřad podle ní preferuje spíše měkčí formu přesvědčování, se zástupci řetězců komunikuje na neformální úrovni v rámci pracovních skupin.