Co je nového na farmářských trzích

S blížícím se jarem se v našich městech postupně znovu otevírají tržiště a začínají pravidelné farmářské trhy, které se během posledních dvou let staly u spotřebitelů doslova hitem. Jedním z prvních, kdo začal v hlavním městě tyto trhy pořádat byl Jiří Sedláček z občanského sdružení Archetyp, které v současné době provozuje tržiště na pražské náplavce a na Náměstí Jiřího z Poděbrad. Právě jeho jsme se zeptali, co nového letos pražské farmářské trhy nabídnou.

Jaké novinky na svých tržištích chystáte pro letošní rok? Kromě běžného provozu, na který jsou návštěvníci našich trhů zvyklí, chceme i tuto sezónu jako vloni a předloni prezentovat některé druhy potravin na slavnostech. Například na jaře to budou jarní bylinky, a to jak ve formě sadby, tak i ve formě gastronomického využití kuchyni, takže si lidé je budou moci nejen nakoupit ale také ochutnat v pokrmech přímo na tržišti. Za všechny mohu jmenovat třeba polníček, nebo i kopřivu, což je taková velikonoční bylinka která patří nejen do nádivek. Na podzim to pak bude slavnost bylin a čajů, kde se opět představit bylinky, ale vzhledem k roční době většinou v sušené podobě. A také čaje, byť to nejsou produkty domácí provenience, ale patří do našeho běžného života podobně jako káva. Abychom rozšířili na tržištích nabídku občerstvení a návštěvníci mohli ochutnat netradiční pokrmy, spolupracujeme se zajímavými gastronomickými provozy, jako je například Ethnocatering s nabídkou etnických jídel nebo nová restaurace Secret of raw, která nabízí vitariánskou stravu, s minimální tepelnou úpravou V poslední době rozvíjíme spolupráci i s různými občanskými iniciativami ve formě workshopů a dílen jak pro děti, tak i pro seniory.
Chceme také pokračovat v úspěšných akcích se zahraničními partnery. Jde například o
druhý ročník festivalu Gusto del Cilento, na kterém představují svoji produkci italští farmáři z Kampánie. Oproti loňsku jsme si však u italské strany vymínili, že produkty, které se na tomto trhu objeví, vybereme my a chceme se specializovat především na čerstvé potraviny. V současné době se naše tržiště zapojilo do tzv. Švýcarského kulturního jara, jehož partnerem je švýcarská centrála cestovního ruchu, a počátkem března na Náplavce představujeme jako hosta švýcarský kanton Wallis hraničící s Itálii a Francií, který u nás nabídne zejména svoje sýry, víno, med i čokoládu.
Návštěvy zahraničních hostů a jejich výrobků jsou ale na našich tržištích výjimečné a slavnostní, protože stále platí naše ústřední motto, že prezentujeme české produkty a ty také mají u nás jednoznačně přednost. Letos se mezi novými stánky objeví například pěstitel se sortimentem až 80 druhů rajčat, pekaři opočenského chleba, kteří budou prodávat i živý kvásek, nebo výrobce říčanských knedlíků.
I tento rok budeme pokračovat v započaté certifikací našich farmářů a prodejců a tuto certifikaci se budeme snažit rozšířit i mezi členy vloni ustavené Asociace farmářských trhů. Ta by měla v březnu protokolárně přijmout asi čest nových členů. Předtím je však ještě budeme muset důkladně prověřit, což je pro členství v asociaci nezbytné, i když tyto uchazeče monitorujeme a známe již delší dobu. Jde například o paní, která provozuje několik trhů na Vysočině, další zájemce vede trhy na Kladně a v Říčanech, a ozvali se nám provozovatelé z Olomoucka, ze Zlína nebo z Karlových Varů.

Kolik farmářů a prodejců v současné době prodává na vašich tržištích a jaký ohlas mají internetové stránky tržiště?
Na náměstí Jiřího z Poděbrad, kde se konají trhy každou středu, pátek a sobotu, najdou lidé pravidelně 35 až 40 prodejců a na náplavce, které je podstatně větší prostor se každou sobotu objeví 80 až sto stánků. Návštěvnost zákazníků kolísá podle sezóny, a když se na pultech začíná objevovat zelenina, výrazně se zvedá. Na Náplavku přijde podle našich odhadů v tržní den až několik tisíc lidí. Na náměstí Jiřího z Poděbrad je jich méně, ale zase je zde více tržních dnů, takže se ta návštěvnost vyrovnává.
Na internetových stránkách www.farmarsketrziste.cz je navštěvována poměrně značně stránka, kde je možné najít aktuální sestavu prodejců a nabídku zboží v daný tržní den, a je vidět, že je to služba, o kterou lidé stojí. O trochu méně jsou navštěvovány profily jednotlivých prodejců. Každý zákazník si zde však může u výrobků, které na tržišti zakoupil, najít jejich pěstitele nebo výrobce a dozvědět se o něm řadu konkrétních informací a podrobností, které se například v konvenčním řetězce nedozví. Což je pro odpovědného spotřebitele, který se zajímá o to, co jí velmi důležité.
Velmi pozitivně tuto aktivitu vnímají i sami farmáři, protože na jejich profilu mají zákazníci šanci je oslovit s konkrétními dotazy a také toho v hojné míře využívají. Takže vztah mezi farmářem a jeho zákazníky je užší a jde už vlastně mimo nás.

Daří se pro vaše aktivity získat podporu se strany státu a jak se díváte na konkurenci dnes stále hojnějších kamenných farmářských prodejen?
Co se týká pevných obchodů, tak si nemyslím, že to je přímá konkurence tržišť. Spíš je to tak, že ti, kteří na tržištích prodávají a zároveň dodávají svoje produkty do kamenných obchodů, si sami dělají zbytečnou konkurenci. Provozu tržišť jako takových se to však netýká, jde totiž o úplně jiný způsob prodeje. Lidé se tady potkávají a tržiště nabízejí nejen samotný nákup čerstvých potravin, ale také určitou zábavu, občerstvení.
Podporu státu bychom samozřejmě velmi přivítali. Osobně jsem o tom mluvil s ministrem zemědělství Petrem Bendlem, je ale otázka, zda k nějaké podpoře při současných úsporných opatřeních dojde
Mě osobně rozhořčuje poměrně masivní podpora značek Klasa nebo Regionální potravina a nejsem si jist, zda přináší kýžený efekt. Pan ministr se přihlásil k podpoře alternativního prodeje a z celkového objemu alternativních prodejů mimo řetězce, se právě na trzích prodá suverénně nejvíc, 80 až 90 procent, a ostatní tvoří prodej ze dvora. Požádal jsem tedy pana ministra, aby z těch poměrně velkorysých projektů na podporu zmíněných značek nějakou minimální částku věnovalo ministerstvo také na podporu alternativního prodeje. Nám by stačily i „drobné“, abychom dokázali prodej na tržištích podpořit. Myslíme si, že bychom uměli navrhnout takovou kampaň, která by byla nejenom ekonomicky výhodná, ale která by byla i efektivní. Víme, kam umisťovat reklamu, se spotřebiteli umíme komunikovat a dokážeme je oslovit. Samozřejmě by nešlo o žádné televizní spoty nebo bilboardy, jsem ale přesvědčen, že bychom z mála dokázali udělat hodně.