Ubylo zeleniny, brambor i máku

Podle posledních informací, které vydal Český statistický úřad (ČSÚ) v polovině února, klesla vloni produkce valné většiny tradičních plodin pěstovaných v České republice. Meziročně vyšší zhruba o čtvrtinu byla podle statistiků pouze celková sklizeň ovoce a o 4,1 procenta vzrostla produkce technických plodin. Naopak nevýraznější propad byl zaznamenán z rostlinných komodit u ředkviček a u máku.

Loňská sklizeň máku tak byla i nás nejnižší za posledních 15 let. Pěstitelé sklidili něco přes 12,8 tisíce tun této olejniny, což bylo o 52,4 procenta méně než v roce předcházejícím. Přestože v posledních letech v České republice makových polí výrazně ubývá, podle pěstitelů zřejmě zůstává naše země nadále světovou jedničkou v pěstování potravinářského máku před Tureckem.
Zatímco v roce 2008 se mák v tuzemsku pěstoval takřka na 70 tisících hektarů, loni jeho osevní plocha činila již jen necelých 18,4 tisíce hektarů. Hlavním důvodem jsou podle pěstitelů dovozy levného nepotravinářského makového semene, které kvůli nízké ceně některé firmy dováží do ČR a přimíchávají ho do potravinářské produkce. Levné dovozy odpadů farmaceutického průmyslu podle pěstitelů sráží výkupní ceny suroviny. Následné vývozy směsí technického a potravinářského máku však hlavně poškozují jméno českého máku v zahraničí. Tuzemští pěstitelé jsou přitom závislí na vývozech, více než 90 procent plodiny se ze země vyváží.
Ministerstvo zemědělství na nepříznivý vývoj pro české pěstitele zareagovalo a loni vytvořilo novelu vyhlášky, která stanovuje nejvyšší možný obsah morfinu na povrchu semena potravinářského máku na 25 mg na kilogram. "Pokud bude legislativní proces bez komplikací, mohla by nová legislativa začít platit zhruba od května," řekl mluvčí ministerstva Jan Žáček.

Méně zeleniny
Sklizeň zeleniny u nás vloni podle ČSÚ meziročně klesla o 16 procent na 233 tisíc tun, přičemž čísla zahrnují údaje od profesionálních pěstitelů i odhadovanou produkci z domácích zahrad. Hlavním důvodem snížení produkce bylo nebývalé sucho, které loni postihlo pěstitele zeleniny na jižní a severní Moravě. V ostatních oblastech přitom byla úroda standardní nebo o něco lepší. Nejvýraznější pokles zaznamenali statistici u ředkviček, a to téměř o 56 procent. Naopak jedinou zeleninou, jejíž produkce loni vzrostla, a to zhruba o deset procent byl česnek.
Celková sklizňová plocha zeleniny se meziročně snížila více než o desetinu na téměř 12,6 tisíce hektarů, z toho pole profesionálních pěstitelů zabírala 8340 hektarů a byla meziročně o 13 procent nižší. Zbylých více než 4200 ha představovala odhadovaná plocha, na níž pěstovaly zeleninu domácnosti. Profesionální zelináři podle ČSÚ sklidili více než 169 tisíc tun. Na domácí pěstitele tak podle statistiků připadá zhruba čtvrtina z celkové sklizně.
Osevní plochy zeleniny u nás klesly za posledních deset let takřka o 30 procent. Její dovoz naopak vzrostl o více než polovinu a ze zahraničí nyní pochází zhruba dvě třetiny v tuzemsku zkonzumované zeleniny.
Ministerstvo zemědělství chce proto od roku 2014 přesměrovat dotace tak, aby kromě dnes převládajícího obilí a řepky farmáři pěstovali opět více jiných na pěstování náročnějších plodin, například ovoce a zeleniny. Zelinářství a ovocnářství je totiž mimo jiné náročnější na pracovní sílu a tudíž zdrojem pracovních příležitostí na venkově.

Mizí i brambory Celková sklizeň brambor po zahrnutí sklizně domácností ve výši 805 tisíc tun představuje proti roku 2011 snížení o téměř 169 tisíc tun, tedy o 17,3 procenta.
Podle statistiků se loni jen na Vysočině, která je tradičně bramborářským krajem, jejich rozloha snížila o víc než 11 procent. Odborníci však soudí, že by se brambory v tomto regionu mohly udržet. Pěstitelé totiž v současné době kilogram konzumních brambor prodávají v průměru za 4,50 koruny. "Myslíme si, že ta cena přispěje k tomu, aby se brambory udržely minimálně na úrovni roku 2012," řekl Josef Králíček z Ústředního bramborářského svazu ČR.
"Ekonomika za sezonu, která dobíhá, bude rozhodně lepší než v minulé sezoně," uvedl Králíček. O rok dřív farmáři na bramborách prodělali.
Brambory pro výrobu škrobu pomáhá udržet na polích jejich zařazení mezi dotované citlivé komodity. Zemědělci jejich plochy spíš mírně rozšiřují. Pole s konzumními bramborami by podle Králíčka mohla zůstat aspoň na úrovni minulého roku.
Podle konečných údajů o loňské sklizni se loni Vysočině vypěstovalo skoro 200 tisíc tun konzumních a průmyslových brambor a na jejich celkové produkci se tak Vysočina podílela více než třetinou. Konzumní a průmyslové brambory na Vysočině loni rostly na 6200 hektarech polí. V meziročním porovnání ubylo skoro 800 hektarů. Zavinily to hlavně ekonomické výsledky sklizně z roku 2011, kdy se sice urodilo hodně brambor, ale kvůli nízkým farmářským cenám na nich pěstitelé prodělali.

Hrozny pomrzly
Ani tuzemští vinaři neměli vloni bezproblémový rok a sklidili pouze necelých 60 tisíc tun hroznů, což bylo o třetinu méně než v roce 2011. Hlavními důvody meziročního poklesu úrody byly mrazy, které poškodily nemalou část keřů, a už od podzimu 2011 trvající sucho. Z dlouhodobého hlediska patří loňská sklizeň k podprůměrným. Podle tajemníka Svazu vinařů ČR Martina Půčka byl prvním, ač ne hlavním důvodem snížení sklizně nedostatek vody trvající od předloňského října. Na srážky slabá byla i následná zima.
Vinaři loni hrozny sbírali na zhruba 15,7 tisíce hektarech vinic, což bylo zhruba o dvě procenta méně něž v roce 2011. Předloňská sklizeň 91 tisíc tun hroznů patřila dlouhodobě k nadprůměrným. Proti katastrofální neúrodě roku 2010 byla dvojnásobná.
Podle ČSÚ klesla loni i produkce chmele o necelých 29 procent, a také úroda luskovin se meziročně snížila. Celkem jich bylo sklizeno přes 39 tisíc tun, tedy asi o 38 procent méně. Z toho hrachu setého necelých 31 tisíc tun, tj. v porovnání s rokem 2011 o zhruba 41 procent méně.