Zemědělci z nových členských států budou i nadále dostávat menší dotace než jejich kolegové ve starých členských státech. Významná část půdy má zůstat ležet ladem kvůli boji proti změnám klimatu. Velké podniky mají být potrestány a cukr bude i nadále zdražovat. Taková je perspektiva pro české zemědělství i spotřebitele podle představ zemědělského výboru Evropského parlamentu.
"Návrhy týkající se budoucnosti společné zemědělské politiky EU, které zatím schválil zemědělský výbor Evropského parlamentu, jsou pro Českou republiku krajně nevýhodné," komentoval hlasování mluvčí ODS pro zemědělství Hynek Fajmon. "Jde spíše o směs byrokracie a sociálního inženýrství, než o reformu zemědělské politiky, kterou by EU naopak nutě potřebovala."
Novým členským státům končí letos přechodné období pro zemědělské dotace, od příštího roku se mělo jejich postavení zrovnoprávnit. K tomu ovšem nedojde, finanční podpora má podle komise i europarlamentu oscilovat v pásmu dvaceti procent kolem celoevropského průměru. "Je to jisté zlepšení, původně navrhoval Evropský parlament dokonce čtyřicetiprocentní pásmo, faktem ale zůstává, že někteří si budou i nadále rovnější než ostatní," řekl Fajmon.
Další problém pro Českou republiku i některé další státy představuje capping neboli zastropování plateb podle velikosti farmy. "Je to jedno z řady umělých a diskriminačních kritérií, která nemají žádnou ekonomickou logiku a povedou ke zvýšení administrativní zátěže," myslí si Hynek Fajmon. "V praxi to znamená, že podniky budou moci získat na dotacích maximálně 300 tisíc eur, ale sankcionovány mají být už od úrovně 150 tisíc eur. To už představuje pro české zemědělství ztráty v řádu miliard korun, i když si budou moci odečíst náklady na zaměstnanost."
Europoslanci ODS, stejně jako čeští zemědělci, nesouhlasí ani s představou, že by v roce 2018 mělo být pět procent zemědělské půdy vyřazeno z produkce v rámci greeningu neboli ozelenění zemědělské politiky. "Evropské i české zemědělství má být konkurenceschopné a má produkovat potraviny, ne sloužit boji s klimatickou změnou. Je nesmysl, aby v České republice leželo ladem 250 tisíc hektarů zemědělské půdy. Toto ekoinženýrství bude mít snadno předvídatelné důsledky: další zdražování potravin, další deformace trhu a úpadek konkurenceschopnosti," vysvětlil Fajmon.
Zdražení přinese podle Hynka Fajmona i prodloužení platnosti kvót na výrobu cukru. "V důsledku poslední unijní reformy cukrovarnictví v roce 2006 vzrostla cena cukru o padesát procent, zatímco na evropském trhu chybí každý rok tři až čtyři miliony tun této komodity. To samozřejmě vyhovuje velkým francouzským a německým cukrovarům, které na evropském trhu jasně dominují a díky deficitu a absurdním kvótám ženou ceny nahoru. Česká republika má ve výrobě cukru velkou tradici, na kterou bychom mohli v případě liberalizace trhu snadno navázat. Pokud budou kvóty pokračovat až do roku 2020, můžeme se s touto nadějí rozloučit," poznamenal Fajmon.
K budoucnosti společné zemědělské politiky se teď musejí vyslovit ministři jednotlivých členských států, kteří mohou některá kontroverzní opatření odmítnout. České republice se již v minulosti podařilo vytvořit blokační menšinu, která svými hlasy bránila zastropování plateb podle velikosti farmy. Podle Hynka Fajmona je však už nyní jisté, že se nová pravidla nestihnou schválit včas a čeští zemědělci tak budou od ledna 2014 hospodařit v rozpočtovém provizoriu. To by sice neohrozilo vyplácení přímých plateb, ale zastavily by se například dotace z programu Rozvoje venkova.
"Evropský parlament se k materiálu schválenému zemědělským výborem vrátí na svém březnovém plenárním zasedání. Budeme tedy znovu podávat pozměňovací návrhy, abychom zemědělskou politiku přiblížili realitě a skutečným potřebám zemědělců," uzavřel Fajmon.
