Chmelařský institut v posledních letech zaznamenal poptávku po českém chmelu v kvalitě bio. Přihlásil se proto v roce 2010 do veřejné soutěže výzkumu a vývoje, kterou vyhlásilo Ministerstvo průmyslu a obchodu v programu TIP, s projektem nazvaný České biopivo. V srpnu 2012 byl u tří pěstitelů ve chmelařské oblasti Žatecko a Tršicko sklizen první certifikovaný biochmel, odrůdy - Žatecký poloraný červeňák, v přechodném období je navíc od roku 2011 pěstována odrůda Premiant. Ke konci loňského roku bylo uvedeno do oběhu první certifikované české biopivo. Významnou událost připomněl jednatel Chmelařského institutu í Jiří Kořen.
„Výměra chmele v ekologickém zemědělství není veliká, dosahuje asi deseti hektarů, přesto se do budoucna může jednat o zajímavý tržní artikl, poptávka ze zahraničí v tuto chvíli převýšila nabídku“, upřesnil Kořen.
Vedoucí oddělení ochrany chmele Chmelařského institutu a odpovědný řešitel projektu Josef Vostřel vyjmenoval úskalí v ochraně chmele. „Udržení chorob a škůdců pod prahem hospodářské škodlivosti s cílem získat kvalitní hlávky pro výrobu bio-piva je klíčovou otázkou tohoto projektu. Jedná se o náhradu syntetických pesticidů přírodními přípravky a přirozenými nepřáteli. Hospodářsky nejvýznamnější chorobou je jednoznačně peronospora chmelová, proti níž se v konvenční ochraně běžně provádí pět až devět ošetření fungicidními přípravky. Tyto postřiky jsou při pěstování biochmele nahrazovány přírodními látkami s fungicidními účinky. Jedná se například o přípravek Alginure, který je výtažkem z mořských řas nebo o biofungicid Polyversum, který obsahuje houbový mikroorganismus Pythium oligandrum, který se běžně vyskytuje v přírodě, kde napadá fytopatogenní houby. Kromě toho je povoleno všeobecně v ekologickém zemědělství provést jedno ošetření měďnatým fungicidem. Rovněž v ochraně chmele proti mšici chmelové využíváme přírodní látku. Jedná se o výtažek z tropické dřeviny Quassia amara, který má významný aficidní účinek. Ochrana chmele proti svilušce chmelové je založena na predační aktivitě dravých roztočů Typhlodromus pyri, které jsou pro tento účel získávány z Bioly Chelčice. Tito draví roztoči jsou schopni společně s dalšími akarofágními predátory udržet svilušku nejen pod prahem hospodářské škodlivosti v daném roce, ale rovněž zde přezimovat a kontrolovat svilušku i v dalších letech. Kromě toho se v rámci řešení tohoto projektu zkouší i řada dalších potenciálních přírodních látek s fungicidním a zoocidním účinkem, aby se tak postupně rozšířilo jejich spektrum, čímž by bylo zjednodušeno řešení této významné problematiky.
Výzkumný pracovník oddělení agrotechniky chmele Chmelařského institutu Josef Ježek upřesnil pěstování chmele z pohledu agrotechnického. „Agrotechnika chmele se zásadně od současných pěstitelských způsobů neliší, odlišnost je v legislativních omezeních resp. zákazech. Obecně řečeno nelze hnojit minerálními hnojivy či používat herbicidy. Regulace plevelů je zajišťována mechanickým způsobem, případně ruční okopávkou, hnůj musí pocházet z ekologických chovů zvířat či se maximálně využívá tzv. zelené hnojení. Neznamená to, že v ekologickém chmelařství nic neděláme, existují povolené látky a přípravky, které lze využít k posílení přirozené odolnosti rostlin“.
Podle Martina Kecy a Tomáše Lejska, jednatelů Žateckého pivovaru, bylo uvařeno již vloni pivo, jehož slad pocházel z ekologického zemědělství, ale český chmel byl z přechodného období. Evropské právo zakazuje v této souvislosti ještě mluvit o eko či biovýrobcích. Projevili nadšení na d tím, že jsou první, kteří uvádí první certifikované biopivo uvařené v ČR do oběhu. Zvolili sváteční ležák.
