Lidé, kteří pracují v našem zemědělství, stárnou a podle statistik stárnou rychleji než v jiných evropských zemích. Současně se snižuje podíl tohoto odvětví na celkové zaměstnanosti a příliv nových lidí do sektoru slábne. Pokles pracovníků je jistě možné zčásti vysvětlit lepší technikou, kterou dnes většina zemědělských podniků disponuje, a také určitými specifiky, jež s sebou tato práce přináší, počínaje sezónností pracovní doby a konče nižšími průměrnými mzdami ve srovnání s jinými segmenty národního hospodářství.
Je pochopitelné, že jen málokterý městský synek, který vyrůstal na sídlišti v paneláku, se rozhodne strávit svůj život na venkově a obdělávat pole. Pro dítě z vesnice, by však mělo být zemědělství první volbou. Nic takového ale automaticky neplatí a odborníci tvrdí, že agrární sektor jako takový, není pro mladé lidi atraktivní. V důsledku toho mizí zemědělská učiliště, klesá počet studentů na odborných školách, a tím i počet kvalifikovaných lidí, kteří by se mohli v odvětví uplatnit. Naproti tomu je právě zemědělství v posledních letech ziskové, a to nejen díky společné zemědělské politice a dotacím, které do něj proudí, a podniky si stále častěji uvědomují, že kvalifikované pracovníky je třeba také kvalitně zaplatit a mnohde jim vycházejí vstříc i jinak. Kde se tedy bere ta neatraktivnost?
Částečnou vinu mají jistě média, a způsob jakým o odvětví informují. Svůj díl odpovědnosti nesou politici, které zemědělství nezajímá a jeho význam pro společnost podceňují, a za ten zbytek mohou samotní zemědělci, kteří se jen výjimečně pochlubí svými úspěchy. Přesto ale právě oni potřebují mladé lidi ve svých podnicích nevíc. A nezáleží na tom, zda jde o družstvo, akciovou společnost nebo soukromý statek. Možná je tedy na čase pozměnit některé priority v činnosti nevládních organizací a pokusit se společně najít cestu, jak v mládeži probudit o zemědělství zájem.