Zákazy se vyplatí (komentář)

Slovensko a Polsko odvolaly zákaz dovozu a prodeje českých lihovin. Pro tuzemské likérky to byla určitě dobrá zpráva. Současně to ale znamená znovu pomalu a obtížně navazovat pošramocené obchodní vazby a spolu se svými obchodními partnery se pokusit vrátit tamním spotřebitelům v obou zemích ztracenou důvěru k českým produktům. Finanční ztráty, které přitom zaznamenají jistě nebudou zanedbatelné a je otázka, zda jejich místo na trhu již nezaplnil někdo jiný.

Nebylo by se co divit, nakonec u nás vyrobené lihoviny drží čtvrtinu slovenského trhu. Chování zejména slovenských politiků jasně ukázalo, že motivací zákazu není strach z jedovatého metylalkoholu, ale snaha vytlačit české výrobce z trhu ve prospěch těch domácích. Nakonec to potvrdily i vzorky lihovin odebrané ve slovenské i polské maloobchodní síti, z nichž ani jeden nevykázal nadměrný obsah této toxické látky. Přesto ale na Slovensku byla a jsou opatření vůči českým lihovinám diskriminační, počínaje poněkud nesmyslnou snahou slovenského ministra zemědělství vrátit všechny zpátky do České republiky a konče stanovením podmínek pro návrat u nás vyrobeného alkoholu do maloobchodní sítě.
Je pravděpodobné, že během několika měsíců emoce kolem nebezpečných lihovin utichnou a situace se zklidní. Pak ale bude čas důkladně se zamyslet nad tím, zda vyhlášené zákazy dovozu a prodeje našich lihovin v Polsku a na Slovensku, skutečně odpovídaly liteře právních norem Evropské unie a vyvodit z toho důsledky. Není to totiž tak dávno, kdy po aféře s polskou technickou solí a zkaženým vaječným práškem na podobná opatření naši politici ani vzdáleně nepomysleli právě s odvoláním na unijní předpisy. Jistě, metanol narozdíl od technické soli bral lidem životy a zdraví, nicméně mechanismus zmíněných restrikcí i jejich výsledky rozhodně stojí za hlubší prostudování. Už je proto, aby se je někdy v budoucnu odvážili použít i naši politici na ochranu tuzemského trhu.