Nadaci se nedaří shánět peníze

Nadaci, s jejíž pomocí chtějí tuzemští pivovarníci financovat například výzkum a podporovat tak produkci tradičního českého piva, se zatím nedaří shánět peníze. Uvedl to výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý, který zároveň stojí v čele nadace.

 Stát, který měl podle pivovarníků být jedním s přispěvatelů, podle Veselého šetří. Nedaří se čerpat evropské peníze a zatím nepřicházejí ani příspěvky pivovarů. Ty přesto dlouhodobě pivovarský výzkum podporují napřímo mimo nadaci.
Vrchní sládek plzeňského pivovaru Gambrinus Jan Hlaváček loni při příležitosti spuštění Nadačního fondu České pivo sládka Františka O. Poupěte uvedl, že podpora si vyžádá až desítky milionů korun ročně. Z finančních prostředků členských firem, ministerstva zemědělství či peněz z evropských fondů má nadace financovat například výzkumné projekty zaměřené na šlechtění odrůd sladovnického ječmene a chmele. "Probíhá řada důležitých studií a výzkumů, které směřují k udržení národního charakteru surovin a specifik českého pivovarství. Jde například o charakteristiku a vývoj odrůd ječmene či výzkum pozitivních zdravotních vlastností českého piva," uvedla Věra Hönigová s Výzkumného ústavu pivovarsko-sladařského (VÚPS). Například vypěstování nové odrůdy sladovnického ječmene je podle pivovarnických výzkumníků finančně velmi nákladné a zabere deset až dvanáct let. Odrůdy sladovnického ječmene a chmele se přitom musejí neustále obměňovat, neboť mají limitovanou životnost. "Pivovary významně podporují výzkum spojený s českým pivem prostřednictvím přímé spolupráce s VÚPS," podotkl Veselý. Velké pivovary jsou mimo jiné akcionáři výzkumného ústavu. Fond má podle něj přinášet další peníze na výzkum nad rámec této přímé podpory pivovarů. "Jde o dlouhodobou snahu a aktivitu dále podporovat české pivo," dodal.
České pivo je od října 2008 oficiálním chráněným zeměpisným označením zapsaným u Evropské komise. Systém ochrany názvů zemědělských a potravinářských výrobků zavedla EU v roce 1993 s cílem ochránit výrobce před plagiáty a spotřebitele před nežádoucím klamáním. Pivo českého typu, které bylo poprvé uvařeno roku 1842 v Plzni, charakterizuje vyšší hořkost, výraznější barva a říz nápoje, proti zahraničním ležákům mají ty české naopak nižší obsah alkoholu. Rozdílné vlastnosti českého piva jsou dány nejen použitými surovinami, zvláštními odrůdami chmele a ječmene, ale také metodou dvoustupňového spodního kvašení, postupu odlišného od postupu zahraničních výrobců.
Chráněné zeměpisné označení České pivo v současnosti používá 12 pivovarů pro 52 druhů piv, což odpovídá takřka 60 procentům tuzemského pivního trhu. Z průzkumu Plzeňského Prazdroje vyplývá, že označení České pivo zná přes 20 procent lidí. Takřka 70 procent z nich se při výběru piva rozhoduje podle toho, zda uvedený mok toto označení nosí.
Členy loni založeného sdružení jsou Plzeňský Prazdroj, Heineken, Budvar, skupina PMS, Sladovny Soufflet a Český svaz pivovarů a sladoven.