Zemědělský výzkum slavil

Od roku 1989 podíl zemědělství na hrubém domácím produktu vytrvale klesá. Jestliže v roce 2000 činil tři procenta, v současnosti se pohybuje na úrovni 1,8 procenta, včetně lesnictví a rybolovu to jsou 2,3 procenta. Uvedl to minulý týden na konferenci Inovace a konkurenceschopnost agrárního sektoru EU, která se konala při příležitosti stého výročí založení zemědělského výzkumu a kterou pořádal Ústav zemědělské ekonomiky a informací (UZEI), člen nezávislé ekonomické rady vlády Petr Zahradník.

Podle něj k poklesu tohoto podílu by nemělo docházet na základě útlumu zemědělských činností. „Když se podíváme na moderní ekonomiky, tak tam k absolutnímu útlumu nedochází, naopak využívá se každý metr čtvereční půdy,“ poznamenal. Vývoj zemědělské produkce je, jak řekl, doprovázen deficitem zahraničního obchodu. ČR je země, která má jeden z nejvyšších obchodních přebytků v EU. Určitým problémem je také setrvalý pokles pracovníků, v tomto odvětví je dnes totiž ve srovnání s rokem 1989 zaměstnána pouze pětina lidí. Podle Zahradníka je třeba ve stávající moderní ekonomice hledat vazby mezi zemědělstvím a venkovem.
Pro zemědělství je ale důležitý i zemědělský výzkum. Na jeho roli upozornil ve svém vystoupení předseda České akademie zemědělských věd Jan Lipavský s tím, že peníze směřující do zemědělského výzkumu meziročně mírně stouply a budou dosahovat 726 milionů korun. Poukázal však na chybějící koncepci zemědělského výzkumu. „Nyní se začíná připravovat již čtvrtá na dvacet let,“ poznamenal. Odborníci se shodli, že nelze oddělovat výzkum od praxe. Problematické je také hodnocení výsledků výzkumu podle množství příspěvků v inpaktovaných publikacích. To neříká nic o tom, jak se výsledky výzkumu využily v praxi. Lipavský připomněl, že existuje poslanecká iniciativa, která navrhuje převést veřejné výzkumné instituce z jednotlivých resortů pod ministerstvo školství. „Pak může dojít k utlumení zemědělského výzkumu,“ domnívá se. Věra Bečvářová z Mendelovy univerzity v Brně poznamenala, že by se mělo při výzkumu a jeho aplikaci více využívat propojení univerzit, výzkumných ústavů a praxe. Jednoznačně se podle ní také ukazuje, že vnímání zemědělství jako primárního odvětví je jasně historická záležitost. Pokud se díváme na zahraniční obchod, Česká republika se stává exportérem suroviny a importérem výrobků s vyšší přidanou hodnotou. „Já bych tedy viděla zemědělství jako součást celé soustavy článků, které by se měly podílet na tom, aby naše zemědělství vytvářelo co nejvíce přidané hodnoty,“ řekla.
Náměstek ÚZEI pro vědu a výzkum Tomáš Doucha připomněl, že ÚZEI má dnes evropský rozměr a velice postoupil ve výzkumně analytických činnostech, které ústí v účasti ÚZEI v přípravě na novou zemědělskou politiku, „To je skutečně velmi významná účast v přípravě celé strategie pro české zemědělství a potravinářství,“ podotkl.
Ústav dnes reprezentuje nejen výzkum, ale i celou oblast vzdělávání, poradenství a zemědělské a potravinářské knihovny, což dohromady vytváří velký blok činnosti. To se projevuje nejen výstupy výzkumu, které ve svém důsledku přicházejí přes vstupy do zemědělství v osivech, sadbě, mechanizaci a podobně, ale i v přísunu informací, znalostí, zvyšování kvality lidí v celém agrárním sektoru. Doucha připustil, že co se týká spolupráce s praxí, jsou v tomto směru ještě nějaké rezervy. „Institucionálně je vše ustaveno, máme výzkum, poradenský i vzdělávací systém, informační centra i knihovna funguje, je to jakási nabídka, která se tady rozvíjí, a z druhé strany musíme vidět, jak se bude rozvíjet poptávka,“ řekl. V zemědělských podnicích Česká republika získala po vstupu do EU velké množství důchodových podpor. „V důsledku toho se poptávka, která je vždy stimulovaná nějakou tvrdostí podmínek, trochu zmírňuje. Snad to dáme jednou v budoucnosti do nějaké rovnováhy,“ uzavřel Doucha.