Vyjádřili se proti bioplynové stanici

Lidé z Kolince na Klatovsku v místním referendu odmítli plánovanou stavbu bioplynové stanice. Ve svém areálu ji chce postavit Zemědělské a obchodní družstvo (ZOD), řada lidí je ale proti. Hlasování se zúčastnilo 329 ze 663 oprávněných voličů, tedy bezmála polovina. Celkem 286 hlasujících si nepřeje, aby obec dala k výstavbě souhlasné stanovisko, pro bylo 40 lidí. Referendum je podle dokumentu platné a jeho výsledek je pro vedení městyse závazný.

Aby bylo referendum platné, muselo se ho účastnit nejméně 35 procent voličů. K závaznosti rozhodnutí bylo třeba 165 hlasů. Z hlasujících lidí se 87 procent rozhodlo proti stanici. Lidé měli říci, zda souhlasí s tím, aby zastupitelstvo jako účastník všech řízení týkajících se stavby a umístění bioplynové stanice dalo k její výstavbě a provozování na katastrálním území Kolince souhlas.
Zemědělská firma požádala radnici o předběžný souhlas s výstavbou bioplynové stanice v areálu družstva, řekl starosta městyse Pavel Princ. Investor také představil záměr obyvatelům. Slíbil použití nejnovějších technologií a bezpečný provoz stanice.
Petici požadující referendum podepsalo přes 300 voličů, řekl Zdeněk Kopp z občanského sdružení, které kvůli záměru zemědělců vzniklo. "Bioplynka má být do 350 metrů od chalup. Už teď jsou tam čtyři velké výkrmny kuřat, ze kterých je velký smrad a několikrát do roka, když kuřata chytají a odvážejí je kamiony, tak i dlouho do noci hluk," uvedl. Zejména obavy ze zvýšeného zápachu jsou jedním z důvodů, proč si lidé bioplynovou stanici nepřejí. Má zpracovávat odpady z kravínů a drůbežáren. Kravíny ale v Kolinci nejsou, takže vše by se muselo dovážet z okolí, což by znamenalo dopravní zátěž. Těžký provoz by poškozoval silnici, která už nyní není v dobrém stavu, míní Kopp. "Kejda by se navíc musela u stanice skladovat, aby měli aspoň dva tři dny zásoby, a nevěřím, že by to nepáchlo," řekl. Lidé se podle něj domnívají, že ZOD může stanici postavit jinde, dál od Kolince nebo v okolí, kde mají zemědělci kravíny.
Kopp odhadl, že denně by stanice spotřebovala kolem 80 tun materiálu - kromě odpadů z chovu také kukuřici. A i z ní mají místní strach. "Musely by se tu rozšířit plochy na pěstování kukuřice na 250 hektarů. Teď je kukuřice v okolí jen trochu, a když přišel déšť, všechno se to spláchlo do vsi," uvedl. Z eroze půdy a z případných následků dešťů mají lidé strach.