Cílem memoranda Venkov jako místo k podnikání, které podepsali minulý týden v Praze zástupci Národní sítě Místních akčních skupin, Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR a Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, je zajistit vyvážený a udržitelný rozvoj venkovského prostoru, ke kterému patří jak zemědělci, tak i drobní živnostníci a další organizace.
Podle předsedy Národní sítě místních akčních skupin Františka Wintera by měli o rozvoji venkovských regionů rozhodovat hlavně ti, kteří tam žijí. „Právě proto se snažíme diskutovat se všemi zájmovými skupinami, které na venkově pracují,“ podotkl .Podpis memoranda je podle něj stvrzením spolupráce s organizacemi, které zastupují podnikatelský sektor. „Slibujeme si od toho užší propojení našich pracovních týmů a rychlejší předávání informací, které povede ke společnému cíli, kterým je rozvoj venkova,“ dodal Winter s tím, že uvítají, pokud se k memorandu, a také ke spolupráci, přidají další podnikatelské asociace, svazy a komory. Podobné memorandum Venkov jako důstojné místo pro život podepsali nedávno společně s Národní sítí místních akčních skupin představitelé Svazu měst a obcí ČR, Sdružení místních samospráv ČR, Spolek pro obnova venkova ČR a místopředsedkyně Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova Jana Juřenčáková. Jeho cílem je zajistit vyvážený a udržitelný rozvoj venkovského prostoru.
Některé body, uváděné v těchto memorandech, však narážejí na nesouhlas zemědělských nevládních organizací. Jde především o požadavek, aby na rozvoj obcí zejména v oblasti občanské vybavenosti, podpory služeb a rozvoje podnikatelských aktivit zemědělského či nezemědělského charakteru na venkově směřovalo nejméně 50 procent prostředků z budoucího Programu rozvoje venkova na období 2014 až 2020. Prezident Agrární komory ČR Jan Veleba uvedl, že s tímto požadavkem zásadně nesouhlasí. Pokud by došlo k jeho naplnění, znamenalo by to podle prezidenta komory další útlum výroby českého zemědělství. „Začíná mi to připadat, že v očích některých uskupení jsou čeští zemědělci něco jako obtížný hmyz,“ konstatoval s tím, jde naprosto o nerealistický požadavek. Podle něj PRV je už dnes v nějakém stadiu zpracování a není možné tomuto požadavku vyhovět. „Je to jen dráždění se mezi sebou a vyvolávání konfliktů,“ míní. „Mrzí mě na tom stanovisko republikové sítě MAS a jejího předsedy. Máme totiž podepsanou dohodu o spolupráci a tyto věci by s námi měly být podle mého názoru konzultovány,“ dodal. S tímto požadavkem nesouhlasí ani Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů nebo Svaz marginálních oblastí. Tyto dvě organizace již na něj reagovaly a podepsali memorandum, podle něhož pro udržení života ve venkovské krajině a zvýšení atraktivity venkovského prostoru pro život obyvatel je třeba, aby do oblasti zemědělství, lesnictví a potravinářství v rámci připravovaného PRV směřovalo jako dosud 90 procent všech prostředků.
Daň jako uznatelný náklad Zástupci jednotlivých organizací ve svém memorandu současně požadují, aby se sjednotily a zjednodušily žádosti o finanční prostředky z fondů Evropské unie a aby daň z přidané hodnoty byla uznatelným nákladem při jakémkoli čerpání prostředků z fondů EU pro všechny subjekty, které nemají nárok na odpočet DPH. „Z pohledu rozvoje aktivit drobných podnikatelů je třeba podpořit v následujícím plánovacím období EU projekty, které by umožnily obnovit a zmodernizovat technické zařízení ve školách vyučujících odborné předměty a řemesla.V současné době se pro výuku používají staré metody a mnohdy i velmi zastaralé stroje nebo stroje úplně chybí. Bez těchto návyků a zkušeností s novými stroji se absolvent nemůže uplatnit na trhu práce“ řekl předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Karel Havlíček s tím, že řemeslníci a drobní zemědělci jsou velmi důležití z pohledu rozvoje infrastruktury a udržení sociálního prostředí v mikroregionech. Ve venkovském prostoru je třeba více propagovat úspěchy drobných řemeslníků a živnostníků tak, aby se staly vzorem pro začínající podnikatele, pro mladé lidi i rodiče. K tomu je třeba zlepšit propagaci cechů, která je ve srovnání s okolními zeměmi žalostná, a provázat je s aktivitami místních akčních skupin, sdělil. V rámci přípravy programovacího období 2014 až 2020 je proto třeba vyčlenit větší prostředky na podporu drobného podnikání, služeb, cestovního ruchu a vzdělávacích akcí sloužících k propagaci regionů, tradičních řemesel a výrobků, a to i z ostatních programů, které v uplynulém období provázely problémy s účelností a transparentností vynaložených prostředků.“ řekl Bedřich Danda, předseda představenstva Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR. „Jsme si společně vědomi potřeby partnerství a spolupráce s ohledem na nezbytnost vymezení priorit pro příští programovací období. Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR vítá iniciativy pro vytvoření dalšího rozvoje řemesel a učňovského školství na našem venkově, a proto jsme přistoupili k podpisu memoranda,“ řekl Danda. Úroveň učňovského školství se dostala za posledních 20 let na kritický bod, který může mít fatální důsledky pro naši ekonomiku v současném globálním světě, a může dojít k nevratnému stavu, kdy se mladí lidé v blízkém budoucnu nedostanou k základním informacím a zkušenostem v řemeslech, doplnil. Podle signatářů memoranda prokázala metoda Leader v minulosti svou akceschopnost a adresnost. Na rozdíl od ostatních programů není zmítána skandály z neprůhledného hospodaření, či neúčelného nebo nadhodnoceného čerpání finančních prostředků. Podporují partnerství a spolupráci mezi podnikateli, samosprávou a dalšími subjekty, jak je to běžné při distribuci prostředků pro rozvoj venkova metodou Leader. Jednotlivé organizace při tom vzájemně konzultují své postoje a hledají stanoviska, která pak společně prosazují. Pro podporu metody Leader je třeba ve spolupráci s ministerstvem průmyslu a obchodu a Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou vytvořit zdroje pro předfinancování schválených projektů a tím umožnit podnikatelům snadnější přístup k financování projektů a usnadnit tak čerpání finančních zdrojů z EU.