Podnikatelé jednali i o platbách

Na národní dotace na příští rok je v předběžném návrhu rozpočtu vyčleněno zhruba 200 milionů korun. Co se týká ještě dalších zdrojů, jako jsou peníze pro Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, na vody, lesy a spolufinancování Programu rozvoje venkova, v návrhu chybí celkem šest miliard korun. Uvedl to na zasedání vedení Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů (ČMSZP) v Kašperských horách tajemník Agrární komory ČR Martin Fantyš.

Řešením tohoto schodku je podle Fantyše převod peněz z budoucího Státního pozemkového úřadu, který by měl vzniknout k začátku příštího roku. Dalším zdrojem by mohl být státní podnik Lesy ČR. To však předpokládá změnu zákona o lesích. „Pokud se to povede, tak by chybějící peníze měly být zajištěny,“ poznamenal tajemník komory s tím, že z Lesů ČR by mohly být převedeny zhruba čtyři miliardy korun.
Diskutovanou otázkou bylo také posunutí výplat LFA. Jak uvedl první náměstek ředitele Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) Martin Šebestyán, na základě nálezů Evropského účetního dvora a Nejvyššího kontrolního úřadu a po dohodě s ministerstvem zemědělství akceptovali tento nález a od letošního roku mění termíny výplat těchto plateb. „Bylo nám vytýkáno, že vyplácíme LFA před ukončením kontrol,“ podotkl s tím, že se omezuje provedení druhé seče do 31. října a Evropská komise nedovoluje provádět výplaty před tímto termínem. „Z tohoto důvodu jsme posunuli výplaty LFA na konec listopadu,“ řekl. Náměstek sekce přímých plateb a rozvoje venkova SZIF Miloš Jirovský poznamenal, že Česká republika měla dvě možnosti, tou druhou bylo pokračovat ve stávající práci, kdy je teoreticky možná sankce krácení budoucích příjmů, což bylo dost rizikové.
Ke zlepšení cash flow podniků by mohla přispět zálohová platba na SAPS, o níž se jedná, a zřejmě by byla poskytnuta od 16. října ve výši 50 procent. To představuje celkem asi osm miliard korun. Na podzim SZIF čeká ještě příjem žádostí na top-up. „Principielně je naší snahou, aby žádost na top-up byla co nejjednodušší, neměla by již obsahovat deklaraci půdních bloků, protože bude použita ta, která je podávána jako součást jednotné žádosti na jaře,“ poznamenal.
Vrchní ředitel sekce ministerstva zemědělství Pavel Sekáč mimo jiné uvedl, že mezi nejvíce diskutované otázky v oblasti budoucí společné zemědělské politiky jsou greening a platební nároky. Tato diskuse podle něj nebude dlouho u konce. „Jak ty návrhy dnes leží, tak jen Evropský parlament podal k těmto návrhům přes tisíc pozměňovacích návrhů,“ podotkl. Otázkou podle něj je, zda se platebního nároku bát nebo ne. „Na jedné straně se skloňuje to, co to vůbec udělá na trhu s půdou, vlastnictvím a obecně s půdou. Já si myslím, že to možná neudělá nic,“ poznamenal. Do budoucna bude podle Sekáče velkým otazníkem poloha národních dotací, v jakém budou rozsahu a co mají plnit. „Co se týká například genofondů, tak svou funkci plní dobře, ale nad ostatními tituly je třeba se vážně zamyslet. Jsou totiž tituly, které jsou dražší ve své administraci než ve svých přínosech,“ sdělil. Šebestyán se vyjádřil i k případnému sloučení agentur pro zemědělství a venkov se SZIF. Podle něj ke sloučení by mohlo dojít nejdříve k 1. lednu 2014 a nemělo by se to dotknout jakýchkoliv činností, které agentury zajišťují pro zemědělce. Předseda Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů Lubomír Burkoň pak ve svém vystoupení zdůraznil, že jedním z největších cílů svazu je dotáhnout zákon o prodeji státní půdy do takové podoby, jako je výmaz předkupního práva po zaplacení, převod pozemků v první linii se zachováním splátkového kalendáře. Doposud se svazu podařilo v této věci docílit pouze převodu na právnické osoby.
Sekáč připomněl, že je ustanovena určitá koncepční a strategická skupina, která dává dohromady analytické materiály k tomu, aby Program rozvoje venkova a celý ten mechanismus přímých plateb nastavili tak, aby fungoval. „Obecně náš přístup je takový, že si chceme pojmenovat co a jak v českém zemědělství vypadá. Nemáme se příliš čím chlubit. Začínáme se blížit Nigérii a podobným zemím v Africe. Čím dál víc začínáme produkovat jen základní suroviny, bez přidané hodnot,“ upozornil.