Plochy s GM kukuřicí letos klesly

Plochy s geneticky modifikovanou (GM) kukuřicí v Česku letos meziročně klesly o 40 procent na 3080 hektarů, řekl mluvčí ministerstva zemědělství (MZe) Jan Žáček. Zemědělce od pěstování geneticky upravených plodin odrazují přísné předpisy v EU. Takzvaná Bt kukuřice odolná proti škůdci zavíječi je jedinou v Evropě komerčně pěstovanou geneticky modifikovanou plodinou.

"Důvody poklesu MZe nezjišťuje, ale lze usuzovat, že je způsoben například vysokou mírou administrativní zátěže pro pěstitele GM plodin, která je dána legislativou EU," uvedl Žáček. Pěstování GM plodin v Evropské unii podléhá speciální administrativě s pravidly pro jejich označování a nakládání s nimi. 
Počet farmářů, kteří v celkem 29 zemích světa pěstovali GMO, se loni zvýšil o 1,3 milionu na 16,7 milionu. Šest zemí Evropské unie v čele se Španělskem a včetně České republiky a Slovenska loni zvýšilo plochu osetou kukuřicí odolnou proti zavíječi celkově o více než 25 procent na 114.490 hektarů. V tuzemsku pole s geneticky modifikovanou kukuřicí loni zabírala 5090 hektarů, meziročně o osm procent více.
Nejvýraznější růst se letos čeká v Brazílii, která byla loni v rozsahu oseté plochy druhá na světě po USA. V Latinské Americe se biotechnologie omezují na sóju, kukuřici a bavlnu, v USA se pěstuje i modifikovaná cukrová řepa, vojtěška nebo dýně, uvedla organizace ISAAA podle agentury Reuters.
V roce 2010 začal v Česku a několika dalších zemích EU německý koncern BASF pěstovat geneticky modifikované brambory odrůdy Amflora. O rok později BASF pěstování přerušil kvůli nedostatku sadby. Začátkem letošního března firma uvedla, že kvůli odmítavému postoji EU přesunula své aktivity v oblasti GMO do Severní a Jižní Ameriky.