Plocha brambor meziročně klesla

Bramborami je letos v Česku osázeno včetně ploch na zahrádkách domácích pěstitelů přibližně 30.600 hektarů, což proti loňsku představuje snížení o 11 procent. Brambory letos mají kvůli počasí nižší nasazení hlíz, zatím lze očekávat průměrné výnosy. Uvedl to tajemník Ústředního bramborářského svazu Josef Králíček.

"Rekordy loňského roku se nebudou opakovat, na druhé straně nepočítáme ani s mimořádně nízkou sklizní," uvedl Králíček. Loni zemědělci dostávali za kilogram brambor jen mezi 1,30 Kč až dvěma korunami. "Farmářská cena byla na velmi nízké úrovni a pěstitelé byli na hranici nebo pod hranicí rentability," uvedl Králíček hlavní důvod letošního zmenšení pěstebních ploch.
Zemědělci zasázeli letos víc škrobárenských brambor na úkor konzumních. "Konzumní brambory se v porovnání s rokem 2011 pěstují na ploše o 15 procent nižší. Přitom už loni, kdy byla slušná úroda, jsme v bramborách nebyli soběstační," řekl místopředseda svazu Jiří Zvolánek. Podle Zvolánka lze očekávat, že deficit mezi bramborami vypěstovanými doma a dovozem se dále prohloubí a spotřebitel se stále více bude v obchodech potkávat z bramborami ze zahraničí. "Brambory z dovozu jsou vzhledově dobré, ale jejich stolní hodnota se ve většině případů nevyrovná bramborám vypěstovaným v Česku. Navíc u nás se používají podstatně menší dávky hnojiv a pesticidů," řekl Zvolánek. To by podle něj mohlo vést k dalšímu snižování zájmu spotřebitelů o tuto potravinu. "Když si je někdo koupí, podruhé si už možná pro brambory nepůjde," míní Zvolánek.
Plochy pro pěstování brambor v Česku klesají dlouhodobě. V roce 1990 zabíraly brambory v ČR 109 664 hektarů polí, o deset let později 69 236 hektarů. V roce 2010 to bylo už jen 27 079 hektarů. Své místo si brambory celkem drží na zahrádkách, kde se pěstují dohromady asi na 7000 hektarech půdy. Farmáři podle Zvolánka na úkor brambor pěstují více kukuřice pro přibývající bioplynové stanice. Od roku 1990 do loňska klesla rozloha bramborových polí na čtvrtinu.