Ochrana kvality půdy je prioritou

Zemědělská půda je celosvětově ohrožována v důsledku urbanizace a snižováním kvality v důsledku nesprávného užívání. Úsilí o zabraňování dalšího neúměrného poklesu výměry zemědělské půdy a zachování její kvality je jedna z hlavních priorit v rámci Evropské unie i České republiky. Právě otázkou ochrany půdy a metodiky pro stanovení protierozních opatření se zabýval seminář, který nedávno uspořádala Severočeská pobočka Českomoravské komory pro pozemkové úpravy v Praze.

Jak připomněl Miloslav Janeček z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity, v období transformace zemědělských družstev a privatizace zemědělství po roce 1989 se očekávaly změny v přístupu k využití a ochraně zemědělské půdy, trend k šetrnějšímu hospodaření a utváření menších výrobních a územních celků. Privatizace zemědělské výroby však očekávané zmenšení velikosti pozemků a zvýšení diverzity ploch nepřinesla. „Na převážené ploše erozí ohrožených půd není prováděna systematická ochrany, která by omezovala ztráty půdy a bránila dalšímu snižování mocnosti půdního profilu,“ poznamenal s tím, že hlavní možnosti ochrany půdy před erozí spočívají především v realizaci pozemkových úprav. V rámci plánu společných zařízení pozemkových úprav je možné navrhovat a realizovat celou řadu protierozních opatření. Nedílnou součástí protierozní ochrany je však i spolupráce zemědělců a uplatňování zásad správného hospodaření GAEC a při vhodné volbě pěstovaných plodin, včetně ochoty v nezbytné míře přijímat návrhy komplexních protierozních opatření organizačního, agrotechnického a technického charakteru. Počátkem letošního roku byla novelizovaná metodika ochrany zemědělské půdy před erozí. „Cílem novelizované metodiky je poskytnout další podklady pro určování ohroženosti půdy erozí, uvedená je i problematika větrné eroze a ochranných opatření proti ní,“ podotkl. Přednášející na semináři zdůraznili, že stanovení potenciální ohroženosti zemědělské půdy větrnou erozí je stejně aktuální jako je tomu u eroze vodní. Při současném trendu hospodaření lze předpokládat, že do budoucna bude nebezpečí větrné eroze vzrůstat. Větrná eroze se totiž vyskytuje i tam, kde se dříve nevyskytovala, nebo byla jen v neškodné míře.
Odborná databáze Ředitel Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půd Jiří Hladík uvedl, že řešení problematiky erozí by měl napomoci i webový portál monitoringu eroze zemědělské půdy, který je společným projektem Ústředního pozemkového úřadu a Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy. Cílem monitoringu je tvorba odborné databáze, jejíž výstupy budou sloužit především k vyhodnocování příčin vzniku monitorovaných událostí a navrhovaní vhodných opatření pro zmírnění jejich negativních účinků. Předpokladem je, že se při vyhodnocování příčin vybraných událostí podaří identifikovat společné jmenovatele, využitelné při definování obecně platných opatření na národní úrovni. Evidence může v kontextu vyhodnocovaných příčin vzniku monitorovaných událostí, rovněž sloužit i jako zpětná vazba pro hodnocení účinnosti protierozních opatření a jako vhodný podklad pro rozhodování při územních rozhodnutích, například v rámci pozemkových úprav. Hlavním cílem monitoringu eroze zemědělské půdy je zjišťování, evidence a správa informací o výskytu projevů eroze a svahových deformací kvůli možnému vyhodnocení příčin vzniku monitorovaných událostí a pro návrhy preventivních opatření a opatření na zmírnění nebo odstranění negativních důsledků těchto událostí. Pověřenými orgány pro monitoring vodní eroze, stékání a projevy větrné eroze jsou pozemkové úřady, které postupují podle platné metodiky. Webový portál Monitoring eroze zemědělské půdy byl implementován jako samostatná specializovaná webová aplikace na mapovém serveru geoportálu SOWAC GIS, který je provozován a spravován právě VÚMOP.
Revize návrhů ochrany Hladík poznamenal, že dalším projektem je revize návrhů protierozní ochrany a protipovodňové ochrany schválených v rámci společných zařízení komplexních pozemkových úprav. Projekt vychází z výzkumného projektu Optimalizace postupu navrhování technických protierozních opatření. V první fázi dojde k digitalizace opatření a ve druhé fázi je předpokládána implementace realizovaných protierozních opatření a protipovodňové ochrany do vrstvy erozní ohroženosti v GAEC snížením ohroženosti v dotčených lokalitách.„Mezi hlavní přínosy projektu patří kvantifikace přínosů komplexních pozemkových úprav v oblasti protierozní ochrany půdy a možnost prezentace navržených opatření,“ poznamenal s tím, že neopomenutelným přínosem je pak zohlednění realizovaných návrhů protierozní ochrany a protipovodňové ochrany v komplexních pozemkových úpravách ve vrstvě erozní ohroženosti v GAEC a příspěvek k větší vymahatelnosti navržených agrotechnických a organizačních opatření v rámci komplexních pozemkových úprav. „Cílem je také vyřešit spory, které mohou vzniknout mezi obcemi a tím, kdo tam hospodaří,“ dodal Hladík.
Cílem standardu GAEC 2 je pakl především ochrana půdy před vodní erozí a snaha omezit negativní působení důsledků eroze jako jsou škody na obecním a soukromém majetku způsobenou zaplavením nebo zanesením splavenou půdou. Pro potřeby tohoto standartu byly na základě vrstvy maximálně přípustných hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace vymezeny plochy silně a mírně erozně ohrožených půd a stanoveny požadavky na způsob pěstování vybraných hlavních plodin. Kromě odborného hlediska zohledňuje toto vymezení také ekonomické aspekty, především nákladovost realizace půdoochranných technologií na erozně ohrožených plochách. Účinnost nastavení limitů v rámci GAEC 2 bude pravidelně vyhodnocováno s možností tyto plochy postupně rozšiřovat.
Náměstek ředitele Ústavu zemědělské ekonomiky a informací Tomáš Doucha poznamenal, že některé otázky zůstávají do budoucna otevřené. Jde především o účinnost dosavadních opatření, je-li nadále přes 40 procent zemědělské půdy ohroženo vodní erozí a kolem 20 procent větrnou erozí, respektive tato opatření jsou důsledně dodržována a kontrolována, zda jsou čeští zemědělci vstřícní k řešení problémů půdy a dostatečně stimulováni k změnám faremních systémů a zda bylo uvolněno dostatek veřejných zdrojů na pozemkové úpravy ve vztahu k reálným projekčním a investičním kapacitám.