Krize lidi nutí omezovat spotřebu

Zhoršující se ekonomické situace obyvatel se odráží při jejich nákupu potravin a jiného rychloobrátkového zboží. Hlavním důvodem pro výběr prodejny i sortimentu se tedy stává především cena. Ve srovnání s rokem 2010 se výrazně zvýšil význam akčních cen a slev. Na proti tomu je ale současně u rostoucí skupiny spotřebitelů kladen důraz na kvalitu a čerstvost zboží. Uvádí se to ve Zprávě o stavu zemědělství ČR za rok 2011.

Stále větší podíl domácností uvádí, že současná ekonomická situace ovlivňuje jejich chování při nákupu potravin. V loňském roce tuto skutečnost uvedlo 79 procent respondentů, přitom v roce předcházejícím to bylo jen celkem 63 procent dotázaných. Krize má tedy podle zprávy na poptávku a nákupní chování výrazný vliv a podle průzkumů jej nejvíce pociťují nejstarší zákazníci, lidé se základním vzděláním a také kmenoví zákazníci diskontů a malých samoobsluh.
Spotřeba potravin klesla
Celková spotřeba potravin vyjádřená ve stálých cenách podle odhadu Ústavu zemědělské ekonomiky a informací se v roce 2011 meziročně snížila o 0,9 procenta. Ke snížení došlo u většiny potravinových skupin, výjimkou jsou jen cukr, zelenina, vejce a ryby. Poměrně výrazně klesla spotřeba potravin rostlinného původu, o 1,1 procenta, ale mírně nižší byla také spotřeba potravin živočišného původu (o 0,7 %). Tomuto trendu odpovídá i vývoj příjmů a výdajů domácností, tedy koupěschopná poptávka. Čisté peněžní příjmy domácností se totiž nepatně snížily, ale spotřební vydání se přitom zvýšila o 1,5 procenta.
V roce 2011 celková spotřeba masa a masných výrobků klesla o 1,4 procenta ale stejným tempem stoupla i jejich spotřebitelská cena. K nejvyššímu poklesu spotřeby došlo u drůbeže a hovězího masa, naopak spotřeba vepřového masa se mírně zvýšila při stagnaci ceny. Čerstvých mléčných výrobků nakoupili loni spotřebitelé meziročně o jedno procento méně, přičemž ceny všech těchto výrobků byly vloni vyšší, stejně tak jako ceny sýrů u niž byla nižší spotřeba o 1,2 procenta. Vzhledem k vývoji spotřebitelských cen a příjmů obyvatelstva je tedy snížení zájmu zákazníků o mléčné výrobky podle zprávy pochopitelné. Podobná situace byla u spotřeby ovoce mírného pásma, která také výrazně klesla při značném růstu cen.
Zpráva udává, že spotřební výdaje domácností v roce 2011 meziročně vzrostly o 1,5 procenta, přičemž míra inflace v tomto roce činila 1,9 procenta. Mezi výdaji se na první příčce nacházejí náklady na bydlení, následovány jsou však hned výdaji za potraviny a nealkoholické nápoje, které vloni zaznamenaly meziroční nárůst o 4,5 procenta. Spotřebitelské ceny potravinářského zboží byly také podle zprávy jednou z hnacích sil loňské inflace. Meziroční přírůstek cen této položky činil 4,6 procenta a byl nejvyšší ze všech hlavních výdajových skupin. Ke zvýšení cenové úrovně došlo u všech hlavních potravinových skupin, jedinou skupinou, která v roce 2011 vykázala posun ceny směrem dolů, byly zelenina a brambory. O tento vývoj se zasloužil prudký meziroční pokles spotřebitelských cen plodové zeleniny korespondující se snížením farmářských i dovozních cen.
Řetězce drží pozice Postavení maloobchodních řetězců na tuzemském trhu je podle zprávy stále dominantní a dál mírně roste. Tržní podíl deseti nejsilnějších obchodních skupin na obchodě rychloobrátkovým zbožím v roce 2011 dosáhl 66,2 procenta, zatím v roce předešlém to bylo 65,6 procenta. Rostoucí konkurence, a v současné době i ekonomické podmínky, mění nákupní zvyklosti zákazníků.
Výsledky šetření preferencí spotřebitelů z roku 2011 potvrzují stabilizaci jednotlivých obchodních formátů na trhu. „Hypermarkety potvrzují svou dominantní pozici pokračujícím nárůstem a celkovým 44procentním podílem preferencí. Diskonty zaznamenaly čtyřprocentní pokles podílu preferencí v důsledku snížení popularity jak prodejen Penny Marketu, tak Lidlu. Přesto si udržují druhou pozici s 21 procenty podílu preferencí. Obliba supermarketů vzrostla na 18 procent, tedy o tři procentní body, především díky nárůstu preferencí supermarketových formátů řetězce Tesco,“ uvádí zpráva. Také menší prodejny zlepšily svou pozici a přednost jim dává 17 procent domácností, což představuje růst preferencí o dva procentní body proti roku 2010.
Prvních deset nejnavštěvovanějších prodejen představuje hlavní nákupní místo již pro téměř 90 procenta dotázaných. Tradičně silný Kaufland uvedlo jako své hlavní nákupní místo 19 procent dotázaných, stejně jako předloni. Na druhé místo se 17 procenty se dostaly prodejny Tesco, díky nárůstu preferencí jak hypermarketových, tak supermarketových formátů. Třetí místo patří prodejnám Albert, které získaly 12 procent preferencí. První pětku doplňují prodejny řetězců Penny Market (11 %) a Lidl (9 %).
Z hlediska nabídky českých a regionálních potravin jsou bezkonkurenčně nejlépe hodnoceny hypermarkety. Nejlépe hodnoceným je Globus, za kterým následují Albert a Tesco.
Překvapivě podle zprávy neroste ani vlivem současné ekonomické situace podíl zákazníků, kteří běžně nakupují výrobky prodávané pod privátní značkou. Stejně jako v roce 2010 však privátní značky nakupuje 73 procent domácností.